1-1

Dhritaráštra pravil: Na poli Kurukšétře, na poli spravedlnosti, shromážděni toužíce bojovat, Sandžajo, co dělají moji synové a synové Pánduovi?

Vysvětlení: Tento verš otevírá Bhagavadgítu otázkou slepého krále Dhritaráštry jeho rádci Sandžajovi. Dhritaráštra se chce dozvědět, co se děje na poli Kurukšétře, kde se jeho synové (Kauravové) a jeho synovci (Pánduovci) shromáždili k boji. Pole Kurukšétra se nazývá polem spravedlnosti, protože je to místo, kde se v dávných dobách odehrálo mnoho důležitých bitev, které určily výsledek spravedlnosti a nespravedlnosti.

1-2

Sandžaja pravil: Pohlédnuv na vojsko Pánduovců seřazené k boji, král Durjodhana přistoupil ke svému učiteli a promluvil tato slova.

Vysvětlení: Sandžaja začíná vyprávět o událostech na bitevním poli Kurukšétra. Durjodhana, vůdce Kauravů a král, vidí, že armáda Pánduovců je seřazena k boji. Poté jde ke svému učiteli Dronovi – který byl vojenským instruktorem jak Kauravů, tak Pánduovců – aby s ním probral situaci. Tento verš zdůrazňuje Durjodhanovy obavy a možné znepokojení z toho, že nepřátelská armáda je dobře připravena a seřazena. Jeho cesta k učiteli naznačuje jeho touhu získat radu nebo instrukce před začátkem bitvy.

1-3

Ó učiteli, pohleď na mohutnou armádu Pánduovců, kterou tak dovedně seřadil tvůj nadaný žák, syn Drupady.

Vysvětlení: Durjodhana oslovuje Dronu a připomíná mu, že armádu Pánduovců vede jeho žák Dhrištadjumna, syn Drupady. To je důležitý bod, protože Drupada, Dhrištadjumnův otec, byl Dronovým největším nepřítelem. Durjodhana tento fakt zdůrazňuje, pravděpodobně aby vyvolal Dronovu emocionální reakci nebo zdůraznil, že jeho žák nyní bojuje proti němu. To podtrhuje Durjodhanovo taktické myšlení, jeho pokus vyostřit situaci a také připravit Dronu na boj se svým bývalým žákem.

1-4

V této armádě je mnoho udatných lučištníků, kteří se v bojovém umění vyrovnají Bhímovi a Ardžunovi; vznešení bojovníci jako Satjaki, Viráta a Drupada.

Vysvětlení: Durjodhana pokračuje v popisu nejvýznamnějších válečníků armády Pánduovců. Zmiňuje Satjakiho, Virátu a Drupadu, kteří jsou všichni stateční a vynikající bojovníci, podobně jako Bhíma a Ardžuna. Džujudhana je Satjaki. Tito válečníci jsou považováni za vynikající bojovníky, schopné bojovat s mnoha protivníky současně. Durjodhana pravděpodobně poukazuje na sílu těchto hrdinů, aby ukázal své armádě silnou pozici protivníků a připravil je na nadcházející bitvu.

1-5

Spolu s nimi jsou takoví vznešení, stateční a mocní válečníci jako Dhrištakéta, Čekitána, Kášírádža, Purudžita, Kuntibhódža a Šaibja.

Vysvětlení: Durjodhana pokračuje ve výčtu vynikajících válečníků armády Pánduovců, kteří jsou všichni známí svou odvahou a statečností. Dhrištakéta je král státu Čedi, Čekitána je další hrdina, zatímco Kášírádža, který zastupuje stát Káší (dnešní Váránasí), je zvláště vyzdvihován pro svou statečnost. Purudžita a Kuntibhódža pocházejí z rodu Kunti a Šaibja je proslulý svou odvahou a silou. Tito válečníci jsou mezi lidmi považováni za významné, což svědčí o jejich vynikajících schopnostech na bitevním poli. Durjodhana zdůrazňuje vznešenost nepřátelských válečníků, aby vytvořil dojem o síle armády Pánduovců.

1-6

Tam jsou mocný Judhámanju a odvážný Utamódža, stejně jako syn Subhadry a synové Draupadí. Ti všichni jsou vynikající bojovníci na bitevních vozech.

Vysvětlení: Durjodhana pokračuje ve výčtu hrdinů na straně Pánduovců. Judhámanju a Utamódža jsou dva vynikající válečníci z armády Pánduovců, oba vynikají svou odvahou a statečností. Abhimanju, syn Subhadry a Ardžuny, je mladý, ale talentovaný válečník. Kromě toho jsou zmíněni synové Draupadí, kteří jsou také vynikajícími válečníky. Všichni tito válečníci jsou označováni jako vynikající bojovníci na bitevních vozech, což naznačuje jejich schopnost bojovat s několika protivníky současně. Durjodhana poukazuje na sílu armády Pánduovců a vynikající válečníky, kteří jsou připraveni postavit se Kauravům.

1-7

Ale, ó nejlepší z dvakrát zrozených, kvůli našim velkým válečníkům se dozvíš o těch, kteří jsou zvláště zruční ve vedení mého vojska. Jmenuji ti je, abys věděl.

Vysvětlení: Durjodhana nyní odvrací pozornost od sil Pánduovců a obrací se k vynikajícím velitelům své armády. Oslovuje Dronu (nejlepší z dvakrát zrozených), který je jejich vojenským učitelem a velitelem, a začíná ho seznamovat s hlavními válečníky armády Kauravů. Podle indických tradic jsou „dvakrát zrození“ ti, kteří patří k prvním třem kastám. Durjodhana chce zdůraznit, že i na jejich straně jsou významní a silní velitelé, kteří se dokážou postavit síle Pánduovců. Tento verš odhaluje Durjodhanovo taktické myšlení a snahu motivovat svou stranu poukazem na sílu a význam jejich vůdců.

1-8

Na tvé straně jsou takové osobnosti jako ty sám, Bhíšma, Karna, Kripa, Ašvatháman, Vikarna a Bhúrišrava.

Vysvětlení: Durjodhana vyjmenovává některé z nejvýznamnějších velitelů armády Kauravů, zdůrazňuje jejich vynikající sílu a dovednosti na bitevním poli. Nejprve oslovuje Dronu, poté zmiňuje Bhíšmu, který je nejstarším válečníkem a vrchním velitelem jejich armády. Karna, nevlastní bratr Pánduovců, je známý svou velkou statečností a loajalitou k Durjodhanovi, zatímco Kripa je proslulý svou neporazitelností. Ašvattháma, Dronův syn, je mocný válečník a Vikarna je jedním z Durjodhanových bratrů. Bhúrišrava je známý svou odvahou a schopnostmi v boji. Tímto výčtem Durjodhana zdůrazňuje, že na jeho straně jsou neméně silní a mocní válečníci než v armádě Pánduovců, aby motivoval a přesvědčil svého učitele a spojence o jejich síle.

1-9

Jsou tam i mnozí další hrdinové, kteří jsou ochotni položit své životy pro mě. Všichni jsou ozbrojeni různými zbraněmi a dobře znají umění vést válku.

Vysvětlení: Durjodhana zdůrazňuje, že na jeho straně nejsou jen vynikající válečníci, které zmínil dříve, ale také mnoho dalších statečných válečníků, kteří jsou ochotni bojovat a zemřít pro něj. Tito válečníci jsou ozbrojeni různými zbraněmi a jsou obzvláště zkušení v bojovém umění. Zde se Durjodhana snaží ujistit, že jeho armáda je plná nejen slavných a vynikajících velitelů, ale také mnoha loajálních a obratných válečníků, kteří jsou připraveni obětovat své životy pro jeho vítězství. Zdůrazňuje sílu armády, disciplínu a připravenost k boji.

1-10

Naše síla je nezměrná a plně nás chrání děd Bhíšma, zatímco síla Pánduovců, kterou pečlivě střeží Bhíma, je omezená.

Vysvětlení: Durjodhana zde srovnává svou armádu s armádou Pánduovců a vyjadřuje přesvědčení o převaze Kauravů. Tvrdí, že jejich armáda, chráněná nejstarším a nejzkušenějším válečníkem Bhíšmou, je nezměrně silná. Naproti tomu armáda Pánduovců, kterou chrání Bhíma, je charakterizována jako omezená nebo menší v síle. Tímto prohlášením se Durjodhana snaží inspirovat své válečníky a zdůrazňuje, že síla a ochrana jejich armády je mnohem větší díky Bhíšmovu vedení, které je důležité nejen z vojenského, ale i morálního hlediska, protože je to ctihodný a vážený hrdina. To odhaluje Durjodhanovu důvěru v Bhíšmu jako nejsilnější faktor úspěchu armády Kauravů.

1-11

Nyní musíte vy všichni poskytnout veškerou svou podporu dědečkovi Bhíšmovi a zaujmout svá určená místa v armádní linii.

Vysvětlení: Durjodhana vyzývá své válečníky, aby pevně zaujali své bojové pozice, a zároveň projevuje zvláštní péči o Bhíšmovu ochranu, protože je hlavní silou Kauravské armády. Durjodhana chápe, že Bhíšma je pro jejich armádu kriticky důležitý, a proto naléhá na válečníky, aby vynaložili veškeré úsilí na jeho ochranu. Uvádí, že všechny jednotky Kauravské armády musí fungovat jako jednotný celek a zajistit Bhíšmovu bezpečnost, protože je klíčovým prvkem jejich strategie. Tento verš zdůrazňuje Bhíšmův význam a Durjodhanovu touhu ho chránit za každou cenu.

1-12

Poté Bhíšma, hrdinný stařec Kuruovské dynastie, hlasitě zatroubil na svou lasturu a vytvořil zvuk podobný lvímu řevu, čímž způsobil Durjodhanovi radost.

Vysvětlení: Bhíšma, dědeček Kauravů a největší válečník, chce inspirovat a povzbudit Durjodhanu, který dříve vyjádřil obavy z nadcházející bitvy. Bhíšma, který je velmi zkušený a silný bojovník, symbolicky ukazuje svou odvahu a moc troubením na hlasitou lasturu. Vyjadřuje tím připravenost k boji a naznačuje, že je naprosto připraven k boji. Bhíšmova akce je přirovnávána ke lvímu řevu, který symbolizuje sílu a autoritu, a jejím cílem je poskytnout morální podporu a jistotu Durjodhanovi a jeho armádě.

1-13

Potom se náhle rozezněly lastury, bubny, ruční bubny, zvony a rohy a vznikl obrovský hluk.

Vysvětlení: Tento verš popisuje zvuk, který se ozve v okamžiku zahájení bitvy. Poté, co Bhíšma zatroubil na lasturu, se připojili i ostatní válečníci Kauravské armády a rozezněly se různé bojové nástroje, například lastury, bubny, ruční bubny a rohy. Tato zvuková kaskáda symbolizuje připravenost armády zahájit boj. Hluk byl obrovský a silný, svědčil o síle Kauravů a jejich záměru zahájit bitvu s velkou energií a jistotou. Tato chaotická a silná směsice zvuků zvýšila napětí a povzbudila válečníky k boji.

1-14

Na druhé straně jak Pán Krišna, tak Ardžuna, kteří stáli ve skvělém voze taženém bílými koňmi, zatroubili na své transcendentální lastury.

Vysvětlení: Tento verš popisuje okamžik přípravy Krišny a Ardžuny na začátek bitvy. Stojí ve svém mocném bitevním voze taženém bílými koňmi, které symbolizují čistotu a vznešenost. Krišna a Ardžuna, oba troubí na své božské lastury. Troubení na lasturu tradičně symbolizuje začátek bitvy a božskou podporu, v tomto případě to naznačuje jejich jistotu a božskou ochranu. Tento okamžik označuje blížící se začátek bitvy s ohromnou silou a jistotou ze strany Pánduovců.

1-15

Pán Krišna zatroubil na svou lasturu, Ardžuna zatroubil na svou a Bhíma, vykonavatel mocných činů, zatroubil na svou hrozivou lasturu.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna troubí na svou lasturu, Ardžuna troubí na svou lasturu a Bhíma, vykonavatel mocných činů, troubí na svou hrozivou lasturu. Každá lastura má zvláštní jméno, které naznačuje božskou ochranu jejího majitele a připravenost k boji. Tento verš zdůrazňuje výjimečnost a význam každého hrdiny v nadcházející bitvě a odráží jejich božskou ochranu a připravenost k boji.

1-16

Král Judhišthira, syn Kuntí, zatroubil na svou lasturu, Nakula a Sahadéva zatroubili na své.

Vysvětlení: Judhišthira, který je nazýván synem Kuntí, je nejstarší bratr Pánduovců a je popisován jako spravedlivý král. Zatroubil na svou lasturu, čímž symbolizoval svou čestnost a spravedlnost, která přináší vítězství. Nakula a Sahadéva jsou dvojčata, nejmladší bratři Pánduovců, a troubí na své lastury. Symbolika těchto jmen naznačuje jejich výjimečnost a loajalitu v boji s ostatními bratry Pánduovci.

1-17

Veliký lučištník, král Káší, mocný Šikhandí, Dhrištadjumna, Viráta a nepřemožitelný Sátjaki.

Vysvětlení: Tento verš vyjmenovává několik vynikajících válečníků, kteří jsou na straně Pánduovců. Král Káší je známý jako vynikající střelec, což naznačuje jeho dovednosti v boji s lukem a šípy. Šikhandí, který je popisován jako mocný válečník, je důležitou postavou v bitvě proti Bhíšmovi, protože má zvláštní osud bojovat proti Bhíšmovi. Drštadjumna, který je vrchním velitelem armády Pánduovců, byl stvořen s božským úkolem zabít Dronu. Viráta je hrdina, který pomohl Pánduovcům, když se skrývali v jeho království. Sátjaki, který je popisován jako nepřemožitelný, je jedním z nejvěrnějších spojenců Pánduovců a vynikající válečník.

1-18

Drupada, synové Draupadí a silnoruký syn Subhadry, ó vládce, všichni jako jeden muž zatroubili na své lastury.

Vysvětlení: Tento verš pokračuje ve výčtu významných válečníků armády Pánduovců. Drupada je Draupadín otec a vynikající spojenec na straně Pánduovců, který je významným válečníkem v bitvě. Draupadíní synové, kteří všichni bojují na straně svého otce a matky, jsou významnými spojenci Pánduovců. Subhadřin syn Abhimanju je popisován jako silnoruký, což symbolizuje jeho sílu a odvahu. Je to mladý, ale velmi schopný válečník s velkými dovednostmi. Každý z těchto hrdinů troubí na svou lasturu, což symbolizuje jejich připravenost k boji a jednotu v boji.

1-19

Zvuky různých lastur se staly ohlušujícími. Ozývaly se jak na nebi, tak na zemi a otřásaly srdci Dhritaráštrových synů.

Vysvětlení: Tento verš popisuje, jak zvuk lastur, které troubila armáda Pánduovců, způsobil obrovský hluk, který otřásl syny Dhritaráštry - Kauravy. Hluk se neozýval jen na bitevním poli, ale naplnil i nebe a zemi, což naznačuje jeho nepředstavitelnou sílu a dopad. Tento hluk hluboce otřásl a zranil srdce Kauravů, což svědčí o moci a morální síle armády Pánduovců, která hrozila budoucím vítězstvím. Naznačuje to, že strana Pánduovců byla plná jistoty a odhodlání, zatímco Kauravové začali pociťovat neklid a strach, což odhaluje jejich vnitřní pochybnosti před nadcházejícím bojem.

1-20

V té chvíli, ó vládce, Ardžuna, který seděl v bojovém voze s vlajkou se znamením Hanumána, zvedl svůj luk a připravil se vypustit šípy. Když se Ardžuna díval na Dhritaráštrovy syny, kteří se postavili do bojové linie, ó vládce, řekl Krišnovi tato slova.

Vysvětlení: Ardžuna je nazýván Pándavou – synem Pándua, a jeho vlajka je ozdobena symbolem opice, který odkazuje na Hanumána, božskou opici a Rámova následovníka. Symbol opice na vlajce je významný, protože Hanumán symbolizuje sílu, odvahu a vytrvalost, které bude Ardžuna v této bitvě potřebovat. Když Ardžuna viděl, že se Dhritaráštrovi synové (Kauravové) seřadili a připravili k boji, zareagoval zvednutím luku, čímž ukázal připravenost zahájit boj. To naznačuje nadcházející napětí bitvy, ve které se Ardžuna chystá vést armádu Pánduovců proti Kauravům.

1-21

Ardžuna pravil: Ó, neomylný, prosím, umísti můj válečný vůz mezi obě armády.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna oslovuje Krišnu titulem Ačjuta, což znamená ten, kdo nikdy nepadá nebo nepřemožitelný. Tento titul symbolizuje Krišnovu božskou neomylnost a stálost. Krišna v této bitvě slouží jako Ardžunův vozataj a Ardžuna ho žádá, aby umístil vůz mezi obě armády, aby lépe prozkoumal bojiště.

1-22

Abych mohl spatřit ty, kteří sem přišli a chtějí bojovat, a s kým se musím utkat v této velké zkoušce boje.

Vysvětlení: Ardžuna vysvětluje, proč žádá Krišnu, aby umístil vůz mezi obě armády. Ardžuna si přeje prohlédnout ty, kteří jsou připraveni k boji, a vidět své protivníky. Je pro něj důležité prozkoumat bojiště, aby zhodnotil situaci a pochopil, s kým bude muset bojovat.

1-23

Dovol mi spatřit ty, kteří sem přišli bojovat a chtějí potěšit zlovolného Dhritaráštrova syna.

Vysvětlení: Ardžuna vyjadřuje přání vidět nejen protivníky, ale i ty, kteří se připojili k Kauravově armádě, aby podpořili Dhritaráštrova syna Durjodhanu, který je charakterizován jako zlovolný nebo se zlým úmyslem. Ardžuna naznačuje, že ti, kteří podporují Durjodhanu, jednají se zlým úmyslem, což odhaluje jeho morální postoj a nechuť k tomuto konfliktu.

1-24

Saňdžaja pravil: Ó, potomku Bharaty, takto osloven, Krišna umístil nádherný vůz mezi obě armády.

Vysvětlení: V tomto verši Saňdžaja pokračuje ve vyprávění Dhritaráštrovi o událostech na bojišti. Krišna plní Ardžunovu žádost a umisťuje vůz mezi obě armády, což Ardžunovi umožňuje lépe si prohlédnout bojiště a obě vojska.

1-25

Před Bhíšmou, Dronou a všemi ostatními vládci světa Pán pravil: Pártho, pohleď na všechny zde shromážděné Kuruovce.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna umisťuje vůz přímo naproti významným Kauravským válečníkům, včetně Bhíšmy a Drony – dvou významných Ardžunových učitelů a starých rodinných přátel. Krišna zde oslovuje Ardžunu jménem Pártha, což znamená syn Kuntí, s odkazem na rod jeho matky.

1-26

Tam mezi armádami obou stran Ardžuna mohl vidět své otce, dědečky, učitele, strýce, bratry, syny, vnuky, přátele, a také svého tchána a dobrodince.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna, nazývaný Pártha, když se podívá na Kauravovu armádu, vidí své příbuzné a blízké – otce, dědečky, učitele, strýce, bratry, syny, vnuky a přátele. Tato scéna zdůrazňuje jeho emocionální dilema, protože bude muset čelit nejen nepřátelům, ale i svým blízkým, se kterými sdílel životní cesty.

1-27

Když syn Kuntí Ardžuna uviděl všechny tyto různé přátele a příbuzné, byl naplněn hlubokým soucitem a řekl:

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna, nazývaný syn Kuntí, když se dívá na lidi v obou armádách, vidí nejen své nejbližší příbuzné, ale i tchány a přátele. Tak odhaluje, že bojiště je plné lidí, kteří jsou mu drazí, a bude muset čelit nejen cizím nepřátelům, ale i členům rodiny a přátelům.

1-28

Ardžuna pravil: Můj drahý Krišno, když vidím své přátele a příbuzné, kteří jsou tak bojovně naladěni přede mnou, cítím, že se mi třesou nohy a ústa mi vysychají.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžunu přemohou pocity lítosti a soucitu, když vidí své příbuzné a přátele, kteří jsou připraveni bojovat mezi sebou. Začíná být smutný a pochybovat, zda je bitva správná cesta, protože bude muset čelit svým milovaným.

1-29

Celé mé tělo se třese, vlasy se mi staví, můj luk Gándíva mi vypadává z rukou a má kůže pálí.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna popisuje své fyzické a emocionální reakce na to, co viděl na bojišti. Jeho tělo začíná ztrácet sílu a pociťuje fyzickou slabost a chvění. Ardžuna začíná cítit nejen emocionální, ale i fyzické nepohodlí, jeho tělo se začíná třást, vlasy se mu staví, což naznačuje známky hlubokého rozrušení.

1-30

Už tu nemohu zůstat. Zapomínám sám na sebe a má mysl se stává neklidnou. Vidím jen příčiny zla, ó Krišno, zabíjející démony.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna popisuje své narůstající emocionální a fyzické vyčerpání. Ardžuna také cítí, jak ho kůže svědí a je pro něj stále těžší stát, což svědčí o jeho psychologickém a emocionálním zhroucení.

1-31

Nevidím žádný prospěch v zabíjení svých příbuzných v této bitvě, ani si, můj drahý Krišno, nepřeji žádné následné vítězství, království nebo štěstí.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna přiznává, že vidí špatná znamení ohledně nadcházející bitvy, a proto začíná zpochybňovat smysl své účasti v této bitvě. Jasně vyjadřuje, že nevidí žádný prospěch nebo prosperitu, které by mohly vzejít z toho, že by zabil své příbuzné v bitvě. Ardžunovo morální dilema narůstá a cítí, že ať už vyhraje nebo prohraje, ztráty budou příliš velké na to, aby byly ospravedlnitelné. Tento verš ukazuje, že Ardžuna nejenže pochybuje o fyzickém boji, ale také začíná zpochybňovat duchovní a morální význam samotné bitvy, což mu způsobuje velký vnitřní rozpor.

1-32

Ach, Govindo, jaký prospěch nám přinese království, štěstí nebo dokonce samotný život, když všichni ti, kvůli kterým si to přejeme, nyní stojí na tomto bitevním poli?

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna oslovuje Krišnu jako Govindu, což znamená ochránce krav nebo ten, který poskytuje potěšení smyslům, a zdůrazňuje Krišnovu schopnost poskytovat materiální i duchovní blahobyt. Ardžuna klade řečnickou otázku ohledně smyslu vládnutí a požitků, když jeho příbuzní a přátelé – lidé, kvůli kterým touží po tomto království a štěstí, které přináší – stojí před ním na bitevním poli.

1-33

Ach, Madhusúdano, když učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové z matčiny strany, tchánové, vnuci, švagři a všichni ostatní příbuzní jsou připraveni položit své životy a majetky a stojí přede mnou, proč bych je měl chtít zabít, i když by jinak mohli zabít oni mě?

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna pokračuje ve vyjadřování svých hlubokých pochybností a vnitřního konfliktu. Poukazuje na to, že titíž lidé, kvůli kterým on a Pánduovci bojují o vládu, požitky a štěstí, nyní stojí v bitvě připraveni položit své životy a majetek. To dále prohlubuje jeho dilema, protože si uvědomuje, že vítězství v bitvě, které si původně přál pro dobro svých blízkých, by nyní mohlo vést k jejich smrti a ztrátám.

1-34

Ach, ochránce všech bytostí, nejsem ochoten s nimi bojovat ani výměnou za všechny tři světy, natož kvůli této zemi. Jakého uspokojení dosáhneme zabitím Dhritaráštrových synů?

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna vyjadřuje svou naprostou neochotu bojovat a říká, že i kdyby mu byla nabídnuta moc nad všemi třemi světy (nebesy, zemí a podsvětím), nebyl by ochoten bojovat a zabíjet své příbuzné. Zdůrazňuje, že takový boj nepřinese žádné uspokojení, protože si vyžádá příliš vysokou morální cenu. Ardžuna zcela ztratil motivaci bojovat a už nevidí smysl v bitvě, která by od něj vyžadovala zabití svých blízkých.

1-35

Hřích nás ovládne, pokud zabijeme takové útočníky. Proto není správné, abychom zabíjeli Dhritaráštrovy syny a své přátele. Co získáme, ach, Krišno, manželi bohyně štěstí, a jak můžeme být šťastní, když zabijeme své příbuzné?

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna oslovuje Krišnu jako Janárdanu, což znamená obránce lidí nebo ten, který ničí zlé. Ardžuna vyjadřuje hluboké morální dilema a říká, že nemá radost z myšlenky na zabití Dhritaráštrových synů (Kauravů), protože podle něj by jejich zabitím překročili morální hranice a byli poskvrněni hříchem.

1-36

Ach, Džanárdano, i když tito muži, jejichž srdce ovládla chtivost, nevidí žádnou vinu na zničení svého rodu nebo na nepřátelství s přáteli.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna pokračuje ve vyjadřování svých morálních pochybností a oslovuje Krišnu titulem Mádhava, který odkazuje na jeho spojení se Štěstím a Božským blahobytem. Ardžuna uznává, že zabití svých blízkých, což jsou v tomto případě Dhritaráštrovi synové a jeho příbuzní, by bylo morálně nepřijatelné.

1-37

Proč bychom se my, kteří vidíme zločin v zničení rodu, neměli zdržet tohoto hříšného činu?

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna pokračuje ve vyjadřování svých morálních pochybností a úvah o chování Dhritaráštrových synů. Uvádí, že Kauravovy mysli zatemnila chtivost, která je činí slepými vůči hříchu plynoucímu ze zničení rodu a zrady přátel.

1-38

Zničením rodu zanikají věčné rodové tradice a zbylí z rodu propadají neřesti.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna pokračuje ve vyjadřování svých morálních pochybností a oslovuje Krišnu titulem Janárdana, což znamená ten, který ničí lotry. Ardžuna uvádí, že on a jeho bratři Pánduovci mají jasnou představu o důsledcích, které způsobí zničení rodu, a nechápe, proč se nemohou zdržet tohoto hříchu.

1-39

Když v rodu nabude vrchu neřest, ach, Krišno, rodové ženy se stanou zkažené a z úpadku žen, ach, potomku Vršniho, pocházejí nežádoucí potomci.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna vykládá následky, které vyplývají ze zničení rodu válkou. Uvádí, že rodové povinnosti a morální řád jsou zničeny spolu se samotným rodem. Povinnost a morálka, které jsou podpůrným systémem rodu, chrání jak jeho etické povinnosti, tak společenský řád. Když se ztratí, chaos, nemorálnost a zlo – ovládnou celý rod.

1-40

Když v rodu nabude vrchu neřest, ach, Krišno, rodové ženy se stanou zkažené a z úpadku žen, ach, Váršnejo, pocházejí nežádoucí potomci.

Vysvětlení: Ardžuna pokračuje ve vykládání následků nespravedlnosti. Uvádí, že pokud nespravedlnost nabude vrchu, zkažené se stanou rodové ženy, které udržují rodinné hodnoty a morální řád. To vede ke zhroucení sociálního řádu a vzniku nežádoucích potomků.

1-41

Nárůst počtu nežádoucích potomků nepochybně uvrhne do pekla jak samotný rod, tak ty, kdo ničí rodinné tradice. Předkové takových padlých rodů trpí, protože jim již nejsou přinášeny obětní dary vody a rituální obětiny.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna vysvětluje další řetězec společenských a duchovních důsledků vyplývajících z ničení rodu a šíření nespravedlnosti. Smíšený řád, který vzniká ze společenského chaosu a ztráty morálky, vede nejen k utrpení živých lidí, ale i k utrpení duchů předků. Členové rodu jsou odsouzeni do pekla, protože rituální obětiny předků, jako jsou jídlo nebo rituální obětiny mrtvým a voda, které jsou nezbytné pro klid duše po smrti, se již neprovádějí, protože se rod hroutí. Ničitelé rodu a samotný rod padají do pekla, protože se neprovádějí tyto rituály, které jsou nezbytné pro duchovní řád a blaho.

1-42

Špatnými skutky, které páchají ti, kdo ničí rodinné tradice a tím způsobují vznik nežádoucích potomků, jsou ničeny všechny druhy činností pro rozvoj komunity a rodinné blaho.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna pokračuje ve vysvětlování důsledků, které má ničení rodu a vytváření smíšeného řádu. Uvádí, že v důsledku těchto hříchů a přestupků jsou ničeny jak rodinné povinnosti, tak i společenské normy, které jsou nezbytné pro stabilitu společnosti a věčný řád.

1-43

Ó, Kršno, ochránce lidu, slyšel jsem z učitelského posloupnosti, že ti, jejichž rodinné tradice jsou zničeny, vždy přebývají v pekle.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna pokračuje ve vyjadřování svých obav ohledně ničení rodinné povinnosti. Oslovuje Kršnu jako ochránce lidí a uvádí, že když jsou zničeny rodinné povinnosti, lidé jsou odsouzeni k neomezenému životu v pekle. Tato myšlenka vychází z učení předků, které Ardžuna a další lidé slyšeli.

1-44

Ó, jak je divné, že se chystáme spáchat tak velké hříchy. Z touhy užívat si královské štěstí jsme ochotni zabít své blízké.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna vyjadřuje hlubokou lítost a hrůzu nad hříchem, kterého by se on a jeho spojenci mohli dopustit účastí ve válce. Zdůrazňuje, že chtivost po království a materiálních požitcích je hlavním důvodem, proč jsou ochotni zabít své nejbližší, což mu připadá morálně nepřijatelné.

1-45

Bylo by pro mě lepší, kdyby mě Dhrtaráštrovi synové se zbraněmi v rukou zabili na bojišti nebránícího se a neozbrojeného.

Vysvětlení: V tomto verši Ardžuna vyjadřuje přání nebránit se a být bez zbraní, protože se domnívá, že pokud by byl zabit na bojišti, bylo by to lepší řešení, než se aktivně účastnit boje proti svým příbuzným a tím na sebe vzít odpovědnost za jejich smrt. Domnívá se, že taková smrt by byla z morálního hlediska méně závažná než zabití příbuzných a přijetí hříchu, který by vznikl účastí ve válce.

1-46

Saňdžaja pravil: Když to Ardžuna na bojišti řekl, odložil luk a šípy a usedl na válečném voze, jeho mysl byla naplněna smutkem.

Vysvětlení: Tento verš naznačuje Ardžunův emocionální kolaps na bojišti. Po svých hlubokých výrocích o nesmyslnosti války a morálních pochybnostech odkládá luk a šípy, což symbolizuje jeho odmítnutí boje. Ardžuna fyzicky usedá na zadní část válečného vozu, čímž vyjadřuje svou touhu distancovat se od bitvy, protože jeho mysl je naplněna smutkem a zármutkem.