14-1

Nejvyšší Pán pravil: Opět ti zjevím tuto nejvyšší moudrost, nejlepší ze všech vědomostí, kterou dosáhli všichni moudří, dosahujíce nejvyšší dokonalosti.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna oznamuje, že opět zjeví Ardžunovi nejvyšší moudrost, která je nejlepší částí všech vědomostí. Tato moudrost umožnila všem moudrým dosáhnout nejvyšší dokonalosti, tj. osvobození a jednoty s Božstvím. V tomto verši začíná Krišna vyjmenovávat božské vlastnosti, které náleží těm, kdo kráčejí po cestě duchovního rozvoje, a tyto vlastnosti pomáhají člověku osvobodit se od omezení materiálního světa a přiblížit se k Božství.

14-2

Pevně se držíc této vědomosti, lze dosáhnout transcendentální přirozenosti, která je podobná Mé. Ten, kdo jí dosáhl, se již nerodí v době stvoření a není rozrušen v okamžiku zničení.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že pevně se držíc této nejvyšší vědomosti, může člověk dosáhnout transcendentální přirozenosti, která je podobná Jeho vlastní božské přirozenosti. Ten, kdo jí dosáhl, se osvobozuje od cyklu zrození a smrti – již se nerodí v době stvoření a není rozrušen v okamžiku zničení, protože dosáhl věčné, duchovní existence.

14-3

Veškerá hmota, nazývaná Nejvyšší, je zdrojem zrození a Já oplodňuji tuto Nejvyšší, ó potomku Bharaty, umožňujíce zrození všech bytostí.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna odhaluje, že veškerá hmota je zdrojem zrození a On je tím, kdo oplodňuje tuto hmotu, umožňujíce zrození všech živých bytostí. Tento verš symbolicky zobrazuje interakci Božství a hmoty, vytvářející život. V tomto verši Krišna dokončuje výčet božských vlastností a tyto vlastnosti náleží božským bytostem, které jsou obdařeny božskou povahou a jsou na správné cestě duchovního rozvoje.

14-4

Je třeba pochopit, ó synu Kuntí, že všechny bytosti se mohou narodit v této hmotné přírodě a že Já jsem dárce semene, otec.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna pokračuje ve vysvětlování, že všechny živé bytosti, bez ohledu na jejich druh, se mohou narodit v této hmotné přírodě. Opět zdůrazňuje, že je otcem všech bytostí, dárcem semene, který oplodňuje hmotu a umožňuje vznik života. V tomto verši začíná Krišna popisovat démonské vlastnosti, které jsou protikladem božských, a tyto vlastnosti náleží těm, jejichž vědomí ovládla démonská povaha a kteří jsou daleko od duchovního pochopení.

14-5

Hmota se skládá ze tří vlastností – dobra, vášně a nevědomosti. Když věčná živá bytost přijde do styku s hmotou, ó silnoruký Ardžuno, tyto vlastnosti ji omezují.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna zavádí pojem tří vlastností hmotné přírody (dobra, vášně a nevědomosti). Vysvětluje, že když se věčná živá bytost (duše) dostane do styku s hmotou, je omezena těmito vlastnostmi, které určují její zkušenosti a činy v materiálním světě. V tomto verši Krišna vysvětluje, že božské vlastnosti vedou k osvobození od utrpení a pout materiálního světa, zatímco démonské vlastnosti vedou k dalšímu otroctví hmotě, a Ardžuna se nemusí trápit, protože se narodil s božskými vlastnostmi, což znamená, že má potenciál dosáhnout duchovního osvobození.

14-6

Ó bezhříšný, vlastnost dobra, která je čistší než ostatní vlastnosti, osvěcuje a osvobozuje od hříšných následků. Ti, kdo jsou pod vlivem této vlastnosti, se stávají svázanými s vědomím štěstí a poznání.

Vysvětlení: V tomto verši začíná Krišna vysvětlovat každou ze tří vlastností zvlášť. Vlastnost dobra je nejčistší ze všech, osvěcuje lidskou mysl a osvobozuje od následků hříchu. Nicméně připoutává člověka k vědomí štěstí a poznání, vytvářejíc jakýsi duchovní komfort, který se může stát překážkou k úplnému osvobození. V tomto verši Krišna vysvětluje, že na tomto světě existují dva druhy stvořených bytostí – božské a démonské, a podrobně popsal božské vlastnosti a nyní se chystá popsat démonské vlastnosti a jejich vliv na lidský život.

14-7

Vlastnost vášně vzniká z neomezených tužeb a chtíče, ó synu Kuntí, a svazuje vtělenou živou bytost k plodné činnosti.

Vysvětlení: V tomto verši popisuje Krišna vlastnost vášně, která vzniká z neomezených tužeb a chtíče. Tato vlastnost svazuje vtělenou živou bytost k činnosti zaměřené na dosahování výsledků, a tak zaplétá duši do cyklu materiálních tužeb a jejich naplňování. V tomto verši Krišna popisuje neschopnost démonských bytostí rozlišovat správné jednání od nesprávného a chybí jim čistota, správné chování a pochopení pravdy a nevědí, jak jednat v souladu s duchovními principy a morálními normami.

14-8

Ó potomku Bharaty, věz, že vlastnost temnoty zrozená z nevědomosti klame všechny vtělené bytosti. Ta spoutává šílenstvím, leností a spánkem.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje vlastnost nevědomosti, která se rodí z neznalosti a klame všechny vtělené bytosti. Tato vlastnost spoutává duši šílenstvím, leností a spánkem, tj. s inertností, apatií a duchovní temnotou. V tomto verši Krišna odhaluje klamné názory démonických bytostí na stavbu a smysl světa a ony popírají existenci Boha a považují svět za náhodný, bez základu a že jeho jedinou hnací silou je chtíč a pohlavní pud.

14-9

Ó potomku Bharaty, vlastnost dobra spoutává štěstím, vlastnost vášně s plodnou činností, ale vlastnost nevědomosti, zakrývající poznání bytostí, spoutává šílenstvím.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna shrnuje vliv tří vlastností na živou bytost. Dobro poutá k pocitu štěstí, vášeň k činnosti zaměřené na dosažení výsledku, ale nevědomost, zatemňující poznání, poutá k šílenství, setrvačnosti a duchovní slepotě. V tomto verši Krišna popisuje chování démonických bytostí, které pramení z jejich klamných názorů, a ony ztratily spojení se svou pravou podstatou, jednají nerozumně a zabývají se zlými, destruktivními činnostmi zaměřenými na zničení světa.

14-10

Někdy, ó potomku Bharaty, přemohouce vlastnosti vášně a nevědomosti, převládne vlastnost dobra. Někdy vlastnost vášně přemůže dobro a nevědomost, ale jindy, ó Ardžuno, vlastnost nevědomosti přemůže dobro a vášeň. Vlastnosti vždy soupeří o nadvládu.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že tři vlastnosti hmotné přírody neustále bojují mezi sebou o dominantní postavení v lidském vědomí. Někdy zvítězí dobro, jindy vášeň a jindy nevědomost. Tento boj určuje lidské chování, myšlenky a emocionální stav. V tomto verši Krišna vysvětluje motivaci jednání démonických bytostí a ony nacházejí útočiště v neukojitelné touze, která nikdy nemůže být plně uspokojena, a jsou ponořeny v pýše, domýšlivosti a falešné ctižádosti, které vedou k bludům a lpění na dočasných, falešných hodnotách.

14-11

Projev vlastnosti dobra lze zažít, když jsou všechny brány těla osvíceny poznáním.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje projev vlastnosti dobra, který je pociťován jako vnitřní osvícení a příliv poznání na všech úrovních vnímání. Když v lidském vědomí dominuje dobro, jeho vnímání se stává jasným a je schopen lépe porozumět duchovním otázkám.

14-12

Ó nejlepší z Bhāratovy dynastie, když vzrůstá vlastnost vášně, rozvíjejí se silná připoutání, plodné činnosti, vytrvalé úsilí a také neovladatelné touhy a sklony.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje známky nárůstu vlastnosti vášně. Ty se projevují jako silná připoutanost k materiálním výsledkům, zvýšená aktivita, vytrvalé úsilí a také neovladatelné touhy a sklony. Člověk se stává otrokem svých tužeb a vášní. V tomto verši Krišna pokračuje v popisu klamného vnímání života démonických bytostí a ony se domnívají, že uspokojování smyslů až do konce života je nejvyšší potřebou a cílem lidstva.

14-13

Když vzrůstá temnota a nevědomost, ó potomku Kurua, nastává temnota, nečinnost, šílenství a klam.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje následky nárůstu vlastnosti nevědomosti. Jsou to temnota, nečinnost, šílenství a klam. Lidské vědomí se zatemní, ztratí schopnost jasně myslet a jednat a upadne do apatie a iluzí. V tomto verši Krišna pokračuje v charakterizaci jednání démonických bytostí a jeho důsledků a ony jsou zcela zapleteny do sítí stovek tisíc tužeb, které je ovládají a řídí, a ovládané vášní a hněvem hledají prostředky, jak získat peníze a moc nezákonným způsobem.

14-14

Když člověk nacházející se ve vlastnosti dobra zemře, dosáhne čistých, nejvyšších sídel mudrců.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že člověk, který zemře pod vlivem vlastnosti dobra, dosáhne čistých, nejvyšších sídel mudrců – duchovních světů, kde není utrpení a nevědomosti. To je výsledek dlouhodobé duchovní praxe a kultivace dobra. V tomto verši Krišna odhaluje způsob myšlení démonické osoby a tato osoba je posedlá chamtivostí a neustále přemýšlí o tom, kolik bohatství vlastní v současnosti a kolik ještě získá v budoucnosti.

14-15

Když člověk umírá ve vlastnosti vášně, narodí se mezi těmi, kdo jsou připoutáni k plodné činnosti, a když umírá ve vlastnosti nevědomosti, narodí se v říši zvířat.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že člověk, který zemře pod vlivem vlastnosti vášně, se znovu narodí mezi těmi, kdo jsou připoutáni k plodné činnosti, tj. materialisticky naladěnými lidmi. Naopak, pokud člověk zemře pod vlivem vlastnosti nevědomosti, může se narodit i v říši zvířat, protože úroveň jeho vědomí je nízká. V tomto verši Krišna pokračuje v odhalování způsobu myšlení démonické osoby, který je plný násilí, sobectví a iluzí, a mohl by upřesnit, že taková osoba považuje ostatní za své nepřátele a chlubí se tím, že je porazila nebo zabila, a mylně se považuje za vládce a vlastníka celého světa.

14-16

Říká se, že výsledek dobročinného jednání je čistý a patří k vlastnosti dobra. Činnosti prováděné ve vlastnosti vášně přinášejí utrpení, ale činnosti prováděné ve vlastnosti nevědomosti vedou k šílenství.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje následky různých činností v závislosti na tom, pod vlivem jakých vlastností jsou prováděny. Dobročinné jednání, které je prováděno pod vlivem vlastnosti dobra, přináší čistotu a duchovní pokrok. Činnosti prováděné pod vlivem vášně přinášejí utrpení a připoutanost k výsledku. Naopak činnosti ovlivněné vlastností nevědomosti vedou k šílenství a duchovní degradaci. V tomto verši Krišna pokračuje v odhalování způsobu myšlení démonické osoby, který je založen na domýšlivosti a sebeklamu, a mohl by upřesnit, že taková osoba se chlubí svým bohatstvím a vlivnými příbuznými, považuje se za všemocnou a nejšťastnější a plánuje provádět oběti a poskytovat dobročinné dary ne z upřímného soucitu, ale proto, aby se těšila ze své zdánlivé vznešenosti a zvýšila svou reputaci.

14-17

Z vlastnosti dobra se rozvíjí pravé poznání, z vlastnosti vášně chamtivost, ale z vlastnosti nevědomosti šílenství, klam a neznalost.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, jaké následky vyplývají z každé ze tří vlastností. Vlastnost dobra podporuje rozvoj pravého duchovního poznání. Vlastnost vášně plodí chamtivost a neukojitelné touhy. Vlastnost nevědomosti vede k šílenství, klamu a neznalosti, což je protiklad duchovního růstu. V tomto verši Krišna popisuje následky, které plynou z démonického myšlení a jednání, a mohl by upřesnit, že takové osoby, jsouce oklamány mnoha starostmi a uvězněny v síti bludů, se stávají příliš připoutanými ke smyslovým požitkům a upadají do pekla, které symbolizuje duchovní degradaci a utrpení.

14-18

Ti, kteří se nacházejí v kvalitě dobra, se postupně povznášejí na vyšší planety; ti, kteří se nacházejí v kvalitě vášně, žijí na planetách pozemské úrovně, ale ti, kteří se nacházejí v odporné kvalitě nevědomosti, klesají do pekelných světů.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje, jak každá ze tří kvalit ovlivňuje osud duše po smrti. Ti, kteří jsou ovlivněni dobrem, se povznášejí na vyšší planety – duchovní světy. Ti, kteří jsou ovlivněni vášní, zůstávají na planetách pozemské úrovně, tj. v hmotném světě. Naopak ti, kteří jsou ovlivněni nevědomostí, klesají do pekelných světů, kde vládne utrpení a temnota. V tomto verši Krišna charakterizuje přístup démonických lidí k duchovním praktikám a mohlo by se upřesnit, že jsou samolibí a nestydatí, pyšní na své bohatství a domnělou čest, a pokud dělají dary nebo rituály, pak to dělají jen kvůli vnějšímu předstírání, nedodržujíce žádná pravidla nebo duchovní principy.

14-19

Když člověk skutečně pochopí, že ve všech činnostech není jiný vykonavatel než tyto kvality přírody, a pozná Nejvyššího Pána, který je transcendentní vůči všem těmto kvalitám, pak dosáhne Mé duchovní podstaty.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že v důsledku pravého pochopení člověk pochopí, že všechny činnosti v hmotném světě vykonávají tři kvality přírody, a ne duše. Když člověk pozná Nejvyššího Pána, který je transcendentní vůči těmto kvalitám, dosáhne Krišnovy duchovní podstaty, tj. osvobodí se od omezení hmotného světa. V tomto verši Krišna odhaluje přístup démonických lidí k Bohu a mohlo by se upřesnit, že jsou zmateni falešným egem, silou, pýchou, chtíčem a hněvem a pohrdají Bohem, který se nachází jak v jejich vlastním těle, tak v tělech ostatních jako Nejvyšší Duše. Rouhají se pravé podstatě náboženství, popírajíce jeho principy a brojíce proti duchovním hodnotám.

14-20

Když se vtělená bytost dokáže povznést nad tyto tři kvality, které souvisejí s hmotným tělem, může se osvobodit od zrození, smrti, stáří a s nimi spojených utrpení a užívat si nektar nesmrtelnosti i v tomto životě.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna potvrzuje, že povznesením se nad tři kvality hmotné přírody se vtělená bytost (duše) může osvobodit od zrození, smrti, stáří a s nimi spojených utrpení. Kromě toho je toto osvobození a užívání nektaru nesmrtelnosti možné i v tomto těle, tj. ještě za tohoto života. V tomto verši Krišna vysvětluje, jaký osud čeká ty, kteří jsou závistiví, zlomyslní a jednají démonicky, a mohlo by se upřesnit, že takové lidi, kteří jsou nejnižší ze všech, neustále vrhá do oceánu utrpení, nutí je rodit se v různých démonických formách existence, kde vládne utrpení a temnota.

14-21

Arjuna se zeptal: Ó, můj Pane, podle jakých znaků lze poznat toho, kdo se povznesl nad tyto tři kvality? Jak se chová? A jak překonává kvality přírody?

Vysvětlení: V tomto verši Arjuna klade Krišnovi otázky, aby lépe pochopil, jak rozpoznat člověka, který se povznesl nad tři kvality hmotné přírody. Chce se dozvědět, jak se takový člověk chová a jak dokázal překonat vliv těchto kvalit. V tomto verši Krišna pokračuje ve vysvětlování osudu démonických bytostí a mohlo by se upřesnit, že opakovaným propadáním do démonických forem existence tyto osoby nejsou schopny se přiblížit Bohu a duchovnímu osvobození a postupně se noří do stále nižších a odpudivějších forem bytí.

14-22

Nejvyšší Pán odpověděl: Ó, synu Pándua, ten, kdo nenávidí osvícení, připoutanost a iluzi, když jsou přítomny, a nebaží po nich, když zmizely.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna začíná odpovídat na Arjunovy otázky a popisuje první znaky, které svědčí o povznesení se nad tři kvality. Člověk, který dosáhl tohoto stavu, necítí odpor k osvícení (projevu dobra), připoutanosti (projevu vášně) a iluzi (projevu nevědomosti), když jsou přítomny, ani netruchlí, když chybí. Je vyrovnaný ve všech stavech. V tomto verši Krišna jmenuje tři hlavní překážky, které vedou k duchovní degradaci a utrpení, symbolicky je nazývá „brány do pekla“, a mohlo by se upřesnit, že tyto překážky jsou chtíč, hněv a chamtivost, a každý rozumný člověk, který se chce duchovně rozvíjet, se musí těchto negativních vlastností zbavit.

14-23

Kdo zůstává neutrální a transcendentní, věda, že jednají pouze kvality, kdo je neochvějný a klidný, kdo pohlíží na štěstí a utrpení stejně.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna pokračuje v popisu a uvádí, že člověk, který se povznesl nad kvality, zůstává neutrální a transcendentní, uvědomuje si, že jednají pouze kvality hmotné přírody. Je neochvějný ve svém duchovním vědomí, klidný a pohlíží na štěstí a utrpení stejně, nepodléhaje výkyvům. V tomto verši Krišna vysvětluje, že člověk, který se dokázal osvobodit od vlivu chtíče, hněvu a chamtivosti, může provádět činnosti, které napomáhají seberealizaci, a mohlo by se doplnit myšlenkou, že se takový člověk postupně blíží nejvyššímu cíli – duchovnímu osvobození a jednotě s Božským.

14-24

Kdo je v rovnováze, komu kousek zlata, hrouda hlíny a kámen mají stejnou hodnotu, kdo je moudrý a stejně přijímá jak žádané, tak nežádané, kdo je pevný a stejně naslouchá jak chvále, tak odsouzení.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna pokračuje v charakterizování vlastností člověka, který se povznesl nad tři kvality hmotné přírody. Takový člověk je v rovnováze, nedělá rozdíl mezi zlatem, hlínou a kamenem, protože se osvobodil od hmotné stupnice hodnot. Je moudrý a stejně přijímá jak žádané, tak nežádané, nepodléhaje vlivu vnějších okolností. Je pevný ve svém přesvědčení a stejně naslouchá jak chvále, tak odsouzení, protože jeho sebevědomí nezávisí na vnějším hodnocení. V tomto verši Krišna varuje, že ten, kdo nedodržuje pokyny svatých písem a duchovní principy, ale jedná pouze podle svých vrtochů a přání, nedosáhne ani duchovní dokonalosti, ani pravého štěstí, ani nejvyššího cíle – osvobození, a mohlo by se upřesnit, že jeho život bude plný utrpení a zklamání, protože bude založen na egoismu a nevědomosti.

14-25

Kdo se stejně chová k poctě a neúctě, kdo se stejně chová k příteli a nepříteli, kdo se zřekl jakékoli hmotné činnosti, – o takovém člověku se říká, že se povznesl nad kvality hmotné přírody.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna dokončuje výčet vlastností, které má člověk, jenž se povznesl nad kvality hmotné přírody. Takový člověk se stejně chová k poctě a neúctě, k příteli a nepříteli a zřekl se jakékoli činnosti zaměřené na dosažení hmotného výsledku. Jeho jednání je prosté egoismu a slouží vyššímu cíli.

14-26

Ten, kdo se plně oddá duchovní službě a v žádném případě se z této cesty neodchýlí, se okamžitě povznese nad kvality hmotné přírody a dosáhne úrovně Božského vědomí.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna odhaluje, jak se nejefektivněji povznést nad kvality hmotné přírody – s plným oddáním duchovní službě, neboli činnosti věnované Bohu. Ten, kdo se v žádném případě z této cesty neodchýlí, se neprodleně povznese nad omezení a dosáhne úrovně Božského vědomí, tj. duchovního osvobození.

14-27

A Já jsem základ Božského vědomí, které je nesmrtelné, nezničitelné a věčné, a je přirozeným stavem nejvyššího štěstí, Božské lásky.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna uzavírá čtrnáctou kapitolu a odhaluje, že On je základem Božského vědomí, které je nesmrtelné, nezničitelné a věčné. Toto Božské vědomí je přirozeným stavem nejvyššího štěstí a Božské lásky, k němuž směřují všechny živé bytosti. Krišna je zdrojem a cílem všeho jsoucího. V tomto verši Krišna uzavírá kapitolu a zdůrazňuje význam svatých písem na duchovní cestě a mohlo by se doplnit myšlenkou, že by se člověk měl řídit pokyny svatých písem, aby pochopil, co je jeho povinností a co ne, a znalosti těchto pravidel a principů by měl uplatňovat ve svém jednání tak, aby se postupně duchovně zdokonaloval.