16-1

Nejvyšší Pán pravil: Nebojácnost, očištění vlastní existence, pěstování duchovního poznání, dobročinnost, sebeovládání, obětování, studium Ved, askeze a prostota.

Vysvětlení: V této sloce začíná Krišna vyjmenovávat božské vlastnosti těch, kdo kráčí po cestě duchovního pokroku. Těmito vlastnostmi jsou nebojácnost, očištění vlastní existence, pěstování duchovního poznání, dobročinnost, sebeovládání, obětování, studium Ved, askeze a prostota. Tyto vlastnosti pomáhají člověku osvobodit se od omezení hmotného světa a přiblížit se Bohu.

16-2

Nená násilí, pravdivost, oproštění se od hněvu, zříkání se, klid, zdržování se kritizování druhých, soucit se všemi bytostmi, oproštění se od chtivosti, mírnost, cudnost a neochvějné odhodlání.

Vysvětlení: V této sloce Krišna pokračuje ve výčtu božských vlastností. Jsou to nenásilí, pravdivost, oproštění se od hněvu, zříkání se hmotné připoutanosti, klid, zdržování se chválení druhých, soucit se všemi živými bytostmi, oproštění se od chtivosti, mírnost, cudnost neboli schopnost cítit stud za nesprávné jednání a neochvějné odhodlání na duchovní cestě.

16-3

Síla, shovívavost, vytrvalost, čistota, oproštění se od závisti a touhy po poctách – tyto transcendentální vlastnosti, ó potomku Bharaty, náležejí zbožným bytostem obdařeným božskou povahou.

Vysvětlení: V této sloce Krišna dokončuje výčet božských vlastností. Jsou to síla, shovívavost, vytrvalost, čistota, oproštění se od závisti a touhy po poctách. Tyto transcendentální vlastnosti náležejí zbožným bytostem, které jsou obdařeny božskou povahou.

16-4

Pýcha, domýšlivost, ješitnost, hněv, hrubost a nevědomost – tyto vlastnosti, ó Partho, náležejí těm, kdo mají démonskou povahu.

Vysvětlení: V této sloce začíná Krišna popisovat démonské vlastnosti, které jsou protikladem božských. Těmito vlastnostmi jsou pýcha, domýšlivost, ješitnost, hněv, hrubost a nevědomost. Náležejí těm, jejichž vědomí ovládla démonská povaha a kteří jsou vzdáleni duchovnímu poznání.

16-5

Božské vlastnosti vedou k osvobození, zatímco démonské k otroctví. Neboj se, synu Pándu, narodil ses s božskými vlastnostmi.

Vysvětlení: V této sloce Krišna vysvětluje, že božské vlastnosti vedou k osvobození od utrpení a pout hmotného světa, zatímco démonské vlastnosti vedou k dalšímu otroctví hmotě. Neboj se, synu Pándu, narodil ses s božskými vlastnostmi, což znamená, že má potenciál dosáhnout duchovního osvobození.

16-6

Ó Partho, na tomto světě existují dva druhy stvořených bytostí. Jedny se nazývají božské a druhé démonské. O božských vlastnostech jsem ti již obšírně vyprávěl. Nyní si poslechni, co ti povím o démonských.

Vysvětlení: V této sloce Krišna vysvětluje, že na tomto světě existují dva druhy stvořených bytostí – božské a démonské. Obšírně pohovořil o božských vlastnostech a nyní se chystá popsat démonské vlastnosti a jejich vliv na lidský život.

16-7

Ti, kdo jsou démonští, nevědí, co se má a co se nemá dělat. Chybí jim čistota, správné jednání i pravdivost.

Vysvětlení: V této sloce Krišna popisuje neschopnost démonských bytostí rozlišovat správné jednání od nesprávného. Chybí jim čistota, správné chování a porozumění pravdě. Nevědí, jak jednat v souladu s duchovními principy a morálními normami.

16-8

Říkají, že tento svět je neskutečný, bez základu a bez Boha, který ho řídí. Říkají, že vznikl z pohlavního pudu a že nemá jinou příčinu než chtíč.

Vysvětlení: V této sloce Krišna odhaluje mylné názory démonských bytostí na uspořádání a smysl světa. Popírají existenci Boha, domnívají se, že svět je nereálný, bez základu, a že jeho jedinou hnací silou je chtíč a pohlavní pud.

16-9

Démonští lidé, kteří se řídí takovými názory a ztratili sami sebe a postrádají rozum, se oddávají hrozným, zlým činům, jejichž cílem je zničit svět.

Vysvětlení: V této sloce Krišna popisuje chování démonských bytostí, které vyplývá z jejich mylných názorů. Ztratili spojení se svou pravou podstatou, jednají nerozumně a oddávají se zlým, destruktivním činům zaměřeným na zničení světa, protože postrádají rozum. Jejich jednání je v rozporu s harmonií přírody a duchovními principy.

16-10

Démonští lidé, kteří hledají útočiště v neukojitelné chtivosti a jsou ponořeni do pýchy, domýšlivosti a falešné ctižádosti, jsou neustále pod vlivem iluze, lpí na pomíjivém a odhodlávají se k nečistým činům.

Vysvětlení: V této sloce Krišna vysvětluje motivaci jednání démonských bytostí. Hledají útočiště v neukojitelné chtivosti, která nikdy nemůže být plně uspokojena, a jsou ponořeni do pýchy, domýšlivosti a falešné ctižádosti, což vede k iluzi a lpění na pomíjivých, nepravých hodnotách, a také se odhodlávají k nečistým činům.

16-11

Považují uspokojování smyslů až do konce života za nejvyšší lidskou potřebu. Proto je jejich neklid nezměrný. Svatí tisíci touhami a ponoření do chtíče a hněvu se nelegálními prostředky snaží získat peníze, aby uspokojili své smyslové touhy.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna pokračuje v popisu mylného pohledu na život démonických bytostí. Považují uspokojování smyslů až do konce života za nejvyšší lidskou potřebu, a proto je jejich neklid nezměrný, a svatí tisíci touhami a ponoření do chtíče a hněvu se nelegálními prostředky snaží získat peníze, aby uspokojili své smyslové touhy.

16-12

Jsouce svázáni sítěmi statisíců tužeb a plní vášně a hněvu, hledají prostředky, jak nelegálně získat peníze, aby uspokojili své smyslové touhy.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna pokračuje v charakterizaci činů démonických bytostí a jejich důsledků. Jsou zcela zapleteni do sítí statisíců tužeb, které je ovládají a řídí, a stali se otroky vášně a hněvu.

16-13

Démonická osoba si myslí: Tolik bohatství mi dnes patří a ještě více získám podle svých plánů. Tolik je mé nyní a v budoucnu to poroste stále více a více.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna odhaluje způsob myšlení démonické osoby. Taková osoba je posedlá chamtivostí a neustále přemýšlí o tom, kolik bohatství jí v současnosti patří a kolik ještě v budoucnu získá podle svých plánů.

16-14

On je můj nepřítel a já jsem ho zabil a i moji ostatní nepřátelé budou zabiti. Jsem pánem a vlastníkem všech věcí. Jsem požitkář. Jsem dokonalý, mocný a šťastný.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna pokračuje v odhalování způsobu myšlení démonické osoby, který je plný násilí, sobectví a iluzí. Taková osoba považuje ostatní za své nepřátele a pyšní se tím, že je porazila nebo zabila, a mylně se považuje za pána a vlastníka všech věcí, za nejvyššího požitkáře, který je dokonalý, mocný a šťastný.

16-15

Jsem nejbohatší člověk obklopený urozenými příbuznými. Není nikdo jiný, kdo by byl tak mocný a šťastný jako já. Budu provádět oběti, budu dávat nějaké charitativní dary a tak se budu radovat. Tímto způsobem jsou takové osoby oklamány nevědomostí.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna pokračuje v odhalování způsobu myšlení démonické osoby, který je založen na ješitnosti a sebeklamu. Taková osoba se chlubí svým bohatstvím a vlivnými příbuznými, považuje se za nejmocnější a nejšťastnější a plánuje provádět oběti a dávat charitativní dary ne z upřímného soucitu, ale proto, aby měla potěšení ze své zdánlivé šlechetnosti a zvýšila svou pověst.

16-16

Takto, oklamáni mnoha starostmi a uvězněni v síti iluzí, příliš lpí na smyslových požitcích a padají do pekla.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje důsledky, které vyplývají z démonického myšlení a jednání. Takové osoby, jsouce oklamány mnoha starostmi a uvězněny v síti iluzí, příliš lpí na smyslových požitcích a padají do pekla, které symbolizuje duchovní degradaci a utrpení.

16-17

Sebeuspokojení a vždy nestydatí, oklamáni bohatstvím a falešnou ctí, někdy s pýchou provádějí oběti jen pro formu, nedodržujíce žádná pravidla ani zásady.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna charakterizuje postoj démonických lidí k duchovním praktikám. Jsou sebeuspokojení a nestydatí, chlubí se svým bohatstvím a domnělou ctí, a pokud provádějí oběti nebo rituály, pak to dělají jen kvůli vnějšímu předvádění, nedodržujíce žádná pravidla ani duchovní zásady.

16-18

Zbloudilí falešným egem, silou, pýchou, chtíčem a hněvem, démoničtí opovrhují Bohem, který se nachází v jejich vlastním těle i v tělech ostatních, a hanobí pravé náboženství.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna odhaluje postoj démonických lidí k Bohu. Jsou zbloudilí falešným egem, silou, pýchou, chtíčem a hněvem, a opovrhují Bohem, který se nachází jak v jejich vlastních tělech, tak v tělech ostatních jako Nejvyšší Duše. Hanobí pravé náboženství, popírajíce jeho zásady a stavíce se proti duchovním hodnotám.

16-19

Ty, kteří jsou závistiví a zlomyslní, nejnižší z lidí, já vždy uvrhuji do oceánu utrpení v různých démonických formách existence.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, jaký osud čeká ty, kteří jsou závistiví, zlomyslní a jednají démonicky. Takové lidi, kteří jsou nejnižší ze všech, neustále uvrhuje do oceánu utrpení, nutíce je rodit se v různých démonických formách existence, kde vládne utrpení a temnota.

16-20

Znovu a znovu se dostávajíce do démonických forem existence, ach synu Kuntí, takové osoby se Mi nikdy nemohou přiblížit. Postupně se propadají do nejodpudivější formy bytí.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna pokračuje ve vysvětlování osudu démonických bytostí. Znovu a znovu se dostávajíce do démonických forem existence, tyto osoby nejsou schopny se přiblížit Bohu a duchovnímu osvobození a postupně se propadají do stále nižších a odpudivějších forem bytí.

16-21

Jsou troje vrata do tohoto pekla – chtíč, hněv a chamtivost. Každý rozumný člověk by se jich měl zříci, protože degradují duši.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna jmenuje tři hlavní překážky, které vedou k duchovní degradaci a utrpení, symbolicky je nazývá jako „brány do pekla“. Jsou to chtíč, hněv a chamtivost a každý rozumný člověk, který se chce duchovně rozvíjet, by se měl těchto negativních vlastností zříci.

16-22

Člověk, který unikl těmto třem pekelným vratům, ó synu Kuntí, vykonává činy, které podporují seberealizaci, a tak postupně dosahuje nejvyššího cíle.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že člověk, který se dokázal osvobodit od vlivu chtíče, hněvu a chamtivosti, může vykonávat činy, které podporují seberealizaci. Takový člověk se postupně přibližuje k nejvyššímu cíli – duchovnímu osvobození a jednotě s Božstvím.

16-23

Ale ten, kdo nedodržuje pokyny svatých písem a jedná podle svých rozmarů, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna varuje, že ten, kdo nedodržuje pokyny svatých písem a duchovní principy, ale jedná pouze podle svých rozmarů a tužeb, nedosáhne ani duchovní dokonalosti, ani pravého štěstí, ani nejvyššího cíle – osvobození. Jeho život bude plný utrpení a zklamání, protože bude založen na egoismu a nevědomosti.

16-24

Proto je nutné pochopit, co je povinnost a co není povinnost, a řídit se pokyny svatých písem. Známe-li tato pravidla a principy, je třeba jednat tak, abychom se mohli postupně zdokonalovat.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna uzavírá kapitolu zdůrazněním významu svatých písem na duchovní cestě. Člověk se musí řídit pokyny svatých písem, aby pochopil, co je jeho povinností a co není. Znáním těchto pravidel a principů a odpovídajícím jednáním se může člověk postupně duchovně zdokonalovat.