18-1

Ardžuna pravil: Ó silný, toužím pochopit účel zříkání se a řád zříkání se, ó pane smyslů, ó zabijáku démona Kéšiho.

Vysvětlení: V tomto verši se Ardžuna obrací na Kršnu s touhou pochopit účel zříkání se a řád zříkání se (životní stav, ve kterém se člověk zříká světských tužeb) a podstatu a rozdíly zříkání se (principu jednání, který zahrnuje zřeknutí se plodů). Chce se dozvědět, jak se tyto dva pojmy liší a jak pomáhají na duchovní cestě.

18-2

Nejvyšší Pán pravil: Moudří chápou, že zřeknutí se činů založených na hmotných touhách je řád zříkání se života. A odevzdání plodů všech činů Bohu moudří nazývají zříkáním se plodů.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vysvětluje, že moudří chápou, že zřeknutí se činů založených na hmotných touhách je řád zříkání se života, ale odevzdání plodů všech činů Bohu moudří nazývají zříkáním se plodů.

18-3

Někteří moudří prohlašují, že je třeba se zříci jakékoliv činnosti, která má nedostatky, ale jiní se domnívají, že se nikdy nesmí zříkat obětování, charity a askeze.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna odhaluje dva různé pohledy na činnost a zdržení se jí. Někteří moudří se domnívají, že je třeba se zříci jakékoliv činnosti, která má nedostatky, protože poutá duši k hmotnému světu. Naproti tomu jiní moudří se domnívají, že obětování, charita a askeze se musí zachovat, protože jsou nezbytné v duchovní praxi a pomáhají očistit vědomí.

18-4

Ó nejlepší z Bháratů, naslouchej Mému úsudku o zříkání se. Ó tygre mezi lidmi, zříkání se je v posvátných písmech popsáno jako trojí.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vyzývá Ardžunu, aby naslouchal Jeho názoru na zříkání se, a vysvětluje, že v posvátných písmech je popsáno jako trojí, v souladu se třemi kvalitami hmotné přírody. Chystá se podrobněji vysvětlit tyto tři druhy zříkání se, které souvisejí s dobrotou, vášní a nevědomostí.

18-5

Obětování, charity a askeze se nikdy nesmí zříkat; ty se musí vykonávat. Věru, obětování, charita a askeze očišťují i vznešené duše.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna zdůrazňuje, že obětování, charity a askeze se nikdy nesmí zříkat, protože jsou to základní duchovní praktiky, které očišťují i vznešené duše. Tyto činnosti pomáhají zbavit se sobectví, připoutanosti a hmotných tužeb, a tím podporují duchovní růst.

18-6

Všechny tyto činy se mají vykonávat bez lpění a bez touhy po plodech. Mají se vykonávat jako povinnost, ó Pártho. Takový je Můj konečný názor.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vysvětluje, že obětování, charita a askeze se mají vykonávat bez lpění a bez touhy po plodech. Mají se vykonávat jako povinnost, s vědomím, že tyto činnosti jsou nezbytné pro duchovní rozvoj, a ne pro získání osobního prospěchu. Takový přístup je Kršnův konečný a neměnný názor.

18-7

Určité povinnosti se nikdy nesmí zavrhnout. Pokud někdo zavrhne své určené povinnosti z klamu, takové zříkání se je v kvalitě nevědomosti.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna varuje, že určité povinnosti, které vyplývají z lidské povahy a postavení ve společnosti, se nikdy nesmí zavrhnout. Pokud někdo zavrhne své povinnosti z klamu, nepochopiv jejich pravý význam, takové zříkání se odpovídá kvalitě nevědomosti a nevede k duchovnímu růstu.

18-8

Ten, kdo se zříká určené povinnosti, považuje ji za obtížnou, nebo z obavy, jedná v kvalitě vášně. Takovým jednáním nikdy nedosáhne výsledku zříkání se.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vysvětluje, že zříkání se povinnosti, které je založeno na strachu z obtíží nebo nepohodlí, odpovídá kvalitě vášně. Takové jednání nesvědčí o opravdovém duchovním zříkání se a nepřináší očekávaný výsledek – osvobození. Namísto toho poutá člověka ještě více k hmotnému světu.

18-9

Ó, Ardžuno, když člověk koná svou určenou povinnost jen proto, že se má konat, a zříká se veškerého styku s hmotou a plodů, jeho odříkání je v kvalitě dobra.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje pravé odříkání, které odpovídá kvalitě dobra. Člověk koná svou určenou povinnost bez jakékoli připoutanosti, prostě proto, že se má konat, a zříká se veškerého styku s plody. Takové odříkání je nesobecké a založené na čistém duchovním vědomí.

18-10

Moudrý odříkající, který se ustálil v dobru a nenávidí nepříznivou práci, stejně jako není připoután k příznivé práci, nepochybuje o činu.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje vlastnosti člověka, který dosáhl pravého odříkání v kvalitě dobra. Takový člověk je moudrý, nenávidí nepříznivou práci a není připoután k příznivé práci. Je zbaven pochybností o tom, jak správně jednat, protože jeho jednání je založeno na čistém duchovním vědomí a smyslu pro povinnost.

18-11

Věru, vtělené bytosti není možné se zcela zříci všech činností. Ale ten, kdo se zříká plodů činnosti, se vskutku zřekl.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vysvětluje, že vtělené bytosti, dokud se nachází ve fyzickém těle, není možné se zcela zříci všech činností. Je však možné se zříci plodů činnosti, tj. připoutanosti k výsledkům. Ten, kdo toho je schopen, je považován za vskutku zřeknutého, protože jeho motivace není zaměřena na osobní prospěch, ale na duchovní povinnost.

18-12

Tomu, kdo se nezřekl, po smrti existují tři druhy plodů – žádoucí, nežádoucí a smíšené. Ale ti, kteří se zřekli, nemusí požívat ani trpět takové výsledky.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna objasňuje rozdíl mezi těmi, kteří se nezřekli plodů činnosti, a těmi, kteří se vskutku zřekli. Člověk, který se nezřekl, po smrti zakouší tři druhy plodů – žádoucí, nežádoucí a smíšené, v závislosti na svém předchozím jednání. Naproti tomu ti, kteří se vskutku zřekli, jsou zbaveni těchto následků a již neprožívají ani požitky, ani utrpení spojené s výsledky hmotné činnosti.

18-13

Ó, silnoruký Ardžuno, podle Védánty je k provedení jakékoli činnosti zapotřebí pět příčin. Nyní je ode Mne poznej.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna začíná vysvětlovat pět příčin, které jsou zapotřebí k provedení jakékoli činnosti, podle filozofie Védánty. Vybízí Ardžunu, aby pozorně naslouchal, aby pochopil tyto příčiny, které pomohou lépe porozumět principům činnosti a odříkání.

18-14

Místo činnosti (tělo), konající, různé smysly, různé snahy a nakonec Nejvyšší Duše – to je pět příčin činnosti.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vyjmenovává pět příčin, které jsou zapotřebí k provedení jakékoli činnosti: tělo jako místo činnosti, konající (duše), různé smysly, různé snahy a úsilí, a nakonec – Nejvyšší Duše, která vše dohlíží a dává svolení. Těchto pět faktorů dohromady určuje výsledek jakékoli činnosti.

18-15

Všechny činy, které člověk koná tělem, myslí nebo řečí, jsou spravedlivé nebo nespravedlivé, způsobují je tyto pět příčin.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vysvětluje, že všechny činy, které člověk koná tělem, myslí nebo řečí, závisí na výše zmíněných pěti příčinách. Bez ohledu na to, zda jsou tyto činy spravedlivé nebo nespravedlivé, všechny je určuje souhra těchto pěti faktorů.

18-16

Proto ten, kdo se považuje za jediného konajícího, neberouce v úvahu těchto pět příčin, není rozumný a nevidí věci tak, jaké ve skutečnosti jsou.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna naznačuje, že ten, kdo se považuje za jediného konajícího a nebere v úvahu pět příčin činnosti, není rozumný a nevidí věci tak, jaké ve skutečnosti jsou. Takový člověk je domýšlivý a nechápe pravou podstatu činnosti, protože si neuvědomuje, že v jakékoli činnosti je zapojeno mnoho faktorů, nejen jeho vlastní vůle.

18-17

Ten, kdo nejedná z pýchy, jehož rozum není spoután, i když v tomto světě zabíjí, nezabíjí. Nespojují ho následky jeho činů.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vysvětluje, že člověk, který jedná bez pýchy a jehož rozum není připoután k plodům činnosti, zůstává zbaven následků činů, i když musí někoho zabít, například při plnění své povinnosti na bojišti. Takový člověk jedná bez sobectví a uvědomuje si, že není pravým vykonavatelem činu, ale pouze nástrojem v Božích rukou.

18-18

Poznání, předmět poznání a poznávající jsou tři hybné síly činnosti. Smysly, práce a konající jsou tři složky činnosti.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vysvětluje tři hybné síly činnosti – poznání, předmět poznání a poznávajícího, a také tři složky činnosti – smysly, samotnou práci a konajícího. Těchto šest prvků je úzce spjato a určuje charakter a výsledek jakékoli činnosti. Poznání inspiruje k jednání, předmět poznání je to, na co je činnost zaměřena, a poznávající je ten, kdo činnost vykonává. Na druhé straně smysly jsou nástroje, práce je samotná činnost a konající je ten, kdo ji provádí.

18-19

Podle tří kvalit hmotné přírody existují také tři druhy poznání, činnosti a konatele. Poslouchej o nich.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna vysvětluje, že podle tří kvalit hmotné přírody (dobra, vášně a nevědomosti) existují také tři druhy poznání, činnosti a konatele. Vyzývá Ardžunu, aby si poslechl podrobnější vysvětlení o tom, jak tyto kvality ovlivňují poznání, činnost a samotného konatele.

18-20

Poznání, kterým člověk ve všech bytostech vidí jednu, nedělitelnou duchovní podstatu, ačkoli je rozdělena na nespočetné části, je poznání v kvalitě dobra.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje poznání odpovídající kvalitě dobra. Takové poznání umožňuje člověku spatřit jednu, nedělitelnou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, bez ohledu na jejich vnější rozmanitost a rozdíly ve formě. Člověk s takovým poznáním si uvědomuje duchovní jednotu všech bytostí a jejich spojení s Božstvím.

18-21

Poznání, s jehož pomocí člověk vidí, že v různých tělech sídlí různé živé bytosti, je poznání v kvalitě vášně.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje poznání odpovídající kvalitě vášně. Takové poznání umožňuje spatřit rozdíly mezi živými bytostmi a zdůrazňuje, že v každém těle sídlí jiná duše. Toto poznání je omezené, protože neumožňuje zahlédnout duchovní jednotu všech bytostí, ale soustředí se na vnější rozdíly.

18-22

A poznání, které nutí člověka lpět na jednom nepatrném druhu práce jako na jediném důležitém, aniž by chápal pravdu, je poznání v kvalitě temnoty.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje poznání odpovídající kvalitě nevědomosti neboli temnoty. Takové poznání je velmi omezené a zužuje lidský rozhled, nutí ho lpět na jednom nepatrném druhu práce jako na jediném důležitém, aniž by chápal pravdu a viděl celkový obraz. Toto poznání je založeno na nevědomosti a duchovní temnotě.

18-23

Pokud je činnost, která je povinností, vykonávána bez připoutanosti, bez lásky nebo nenávisti, bez touhy po plodech, je v kvalitě dobra.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje činnost odpovídající kvalitě dobra. Taková činnost je vykonávána z povinnosti, bez připoutanosti, bez silných emocí, jako je láska nebo nenávist k někomu, a bez touhy po plodech neboli osobním prospěchu. Je nesobecká a založená na duchovním vědomí povinnosti.

18-24

Ale činnost, která je vykonávána s velkým úsilím k uspokojení vlastních tužeb a která pochází z falešného ega, se nazývá činností v kvalitě vášně.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje činnost odpovídající kvalitě vášně. Taková činnost je vykonávána s velkým úsilím a námahou k uspokojení vlastních tužeb a ambicí. Jejím základem je falešné ego neboli z falešné sebeidentifikace, která nutí člověka považovat se za tělo a jednat na základě hmotných tužeb.

18-25

A činnost, která je vykonávána v temnotě a nevědomosti, neberouc v úvahu ani pokyny svatých písem, ani budoucí následky, ani násilí nebo škodu, která je způsobena druhým, je považována za činnost v kvalitě nevědomosti.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje činnost odpovídající kvalitě nevědomosti neboli temnoty. Taková činnost je vykonávána v nevědomosti a temnotě, neberouc v úvahu ani pokyny svatých písem, ani budoucí následky pro sebe a pro druhé. Je destruktivní a spojená s násilím a ubližováním druhým, protože se zakládá na naprosté duchovní nevědomosti.

18-26

Člověk, který vykonává svou povinnost, nepřipoutávaje se k hmotným kvalitám, bez falešného ega, s velkým odhodláním a nadšením, zůstávaje stejný jak v případě úspěchu, tak v případě neúspěchu, jedná v kvalitě dobra.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje člověka pracujícího v kvalitě dobra. Takový člověk vykonává svou povinnost bez připoutanosti k výsledku, bez egoismu, s velkým odhodláním a nadšením, zachovávaje klid a rovnováhu jak v případě úspěchu, tak v případě neúspěchu. Jeho jednání je založeno na čistém duchovním vědomí a plnění povinnosti.

18-27

Konatel, který je připoután k činnosti a jejím plodům, touží po požívání těchto plodů, který je chamtivý, vždy závistivý, nečistý a kterého ovlivňuje radost a smutek, jedná v kvalitě vášně.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje člověka pracujícího v kvalitě vášně. Takový konatel je připoután k činnosti a jejím plodům, touží po požívání těchto plodů, je chamtivý, závistivý, nečistý a podléhá silným emocím – radosti a smutku. Jeho jednání je založeno na egoistických touhách a získávání hmotných výhod.

18-28

A konatel, který vždy jedná v rozporu s pokyny svatých písem, který je materialistický, tvrdohlavý, podvodný a umí urážet druhé, který je líný, vždy zasmušilý a všechno odkládá, jedná v kvalitě temnoty.

Vysvětlení: V tomto verši Kršna popisuje člověka pracujícího v kvalitě nevědomosti neboli temnoty. Takový konatel vždy jedná v rozporu s pokyny svatých písem, je materialistický, tvrdohlavý, podvodný a umí urážet druhé. Je líný, vždy zasmušilý, pesimistický a všechno odkládá na později. Jeho jednání je založeno na nevědomosti a duchovní temnotě.

18-29

Ó dobyvateli bohatství, nyní prosím poslyš, jak podrobně popíšu tři druhy rozumu a odhodlání podle tří kvalit hmotné přírody.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna žádá Ardžunu, aby si poslechl podrobnější vysvětlení toho, jak se rozum a odhodlání projevují třemi různými způsoby v souladu se třemi kvalitami hmotné přírody – dobrotou, vášní a nevědomostí. Toto porozumění pomůže lépe pochopit rozmanitost lidského chování a motivací.

18-30

Ó Pártho, rozum, který umožňuje pochopit, co se má dělat a co ne, čeho se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, je v kvalitě dobra.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje rozum odpovídající kvalitě dobra. Takový rozum pomáhá člověku jasně rozlišit, co se má dělat a co ne, čeho se má bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje. Rozum v kvalitě dobra je čistý, harmonický a zaměřený na duchovní porozumění.

18-31

Ó Pártho, rozum, který nedokáže rozlišit mezi povinností a tím, co není povinnost, mezi tím, co se má dělat a co ne, je v kvalitě vášně.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje rozum odpovídající kvalitě vášně. Takový rozum nedokáže jasně rozlišit povinnost od toho, co není povinnost, a neumožňuje člověku přesně pochopit, co se má dělat a co ne. Rozum ovlivněný vášní je nestabilní, rozporuplný a zaměřený na uspokojování hmotných tužeb.

18-32

Rozum, který pod vlivem temnoty a klamu považuje nepravdu za pravdu a pravdu za nepravdu, a který vždy směřuje na špatnou stranu, ó Pártho, je v kvalitě nevědomosti.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje rozum odpovídající kvalitě nevědomosti neboli temnoty. Takový rozum je zcela zatemněný a klamný, považuje nepravdu za pravdu a naopak. Vždy směřuje na špatnou stranu, protože nedokáže rozlišit skutečnost od iluze a je ve stavu duchovní nevědomosti.

18-33

Ó Pártho, neochvějné odhodlání, které je udržováno stálou praxí božské síly, a které tak ovládá činnost mysli, životních sil a smyslů, je v kvalitě dobra.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje odhodlání odpovídající kvalitě dobra. Takové odhodlání je neochvějné a je udržováno stálou praxí božské síly, která pomáhá ovládat činnost mysli, životní síly a smyslů. Toto odhodlání je zaměřeno na duchovní cíl a pomáhá udržovat vnitřní mír a rovnováhu.

18-34

Ale odhodlání, s nímž člověk usiluje o plody činů, ó Ardžuno, aby získal potěšení, je v kvalitě vášně.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje odhodlání odpovídající kvalitě vášně. Takové odhodlání je zaměřeno na získávání plodů činů a člověk s takovým odhodláním jedná, aby dosáhl hmotných výsledků a získal osobní prospěch. Toto odhodlání je spojeno s touhami a připoutaností, není skutečně duchovní.

18-35

A to odhodlání, které neumožňuje povznést se nad snění, strach, smutek, sklíčenost a klam – takové nerozumné odhodlání, ó Pártho, je v kvalitě temnoty.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje odhodlání odpovídající kvalitě nevědomosti neboli temnoty. Takové odhodlání je spojeno se sněním, strachem, smutkem, sklíčeností a klamem. Neumožňuje člověku povznést se nad omezující představy a negativní emoce a je nerozumné, protože se zakládá na nevědomosti a duchovní temnotě.

18-36

Ó nejlepší z Bharatů, nyní poslyš ode Mne o třech druzích štěstí, které prožívá omezená duše a které jí umožňují osvobodit se od veškerého utrpení.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna žádá Ardžunu, aby si poslechl Jeho vysvětlení o třech druzích štěstí, které může duše zažít, když se nachází v hmotném světě. Toto štěstí závisí na tom, jaké kvality duši ovlivňují, a může vést k ukončení utrpení a osvobození.

18-37

Štěstí, které je zpočátku jako jed, ale nakonec jako nápoj nesmrtelnosti a které probouzí člověka k seberealizaci, je v kvalitě dobra.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje štěstí odpovídající kvalitě dobra. Takové štěstí se zpočátku může zdát nepříjemné, jako jed, protože vyžaduje zřeknutí se obvyklých tužeb a připoutaností. Nicméně nakonec poskytuje skutečné uspokojení a osvobození, jako nápoj nesmrtelnosti, a pomáhá člověku probudit jeho pravou, duchovní podstatu, vedouc k seberealizaci.

18-38

Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které se zpočátku jeví jako nápoj, ale nakonec se stává jedem, odpovídá kvalitě vášně.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje štěstí odpovídající kvalitě vášně, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty, tj. ze smyslových požitků, a zpočátku se jeví velmi příjemné, jako nektar, ale nakonec se stává jedem, protože vytváří připoutanost, utrpení a závislost na vnějších okolnostech a toto štěstí je dočasné a iluzorní.

18-39

A štěstí, které je slepé k seberealizaci, které je od začátku do konce klamné a které pochází ze spánku, lenosti a klamu, odpovídá vlastnosti nevědomosti.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje štěstí, které odpovídá vlastnosti nevědomosti neboli temnoty, které je slepé k seberealizaci a duchovním hodnotám, je klamné od začátku do konce a pochází ze spánku, lenosti a klamu, a toto štěstí je iluzorní a vede k duchovní degradaci, protože je založeno na nevědomosti a setrvačnosti.

18-40

Neexistuje žádná bytost, ať už na Zemi, nebo v nebi mezi bohy, která by byla prostá těchto tří vlastností přírody (charakterových vlastností).

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že tři vlastnosti přírody neboli charakterové vlastnosti – dobro, vášeň a nevědomost – jsou přítomny ve všech bytostech a nikdo není prostý jejich vlivu, ani lidé, ani bohové. Tyto vlastnosti tvoří základ materiální existence a všechny živé bytosti, bez ohledu na jejich postavení, jsou jimi ovlivněny, a že pouze překonáním těchto vlastností může člověk dosáhnout osvobození od pout materiálního světa. • Neexistuje žádná bytost, která by byla prostá charakterových vlastností: Tento verš naznačuje, že všechny bytosti – jak na Zemi, tak v nebi, včetně božských bytostí – podléhají vlivu těchto tří gun. Tyto charakterové vlastnosti tvoří základ materiální existence a všechny živé bytosti, bez ohledu na jejich postavení, jsou jimi ovlivněny. • Tři vlastnosti přírody neboli charakterové vlastnosti: Dobro, vášeň a nevědomost určují chování, myšlenky a činy každé bytosti. Tyto vlastnosti ovlivňují, jak člověk vnímá svět, jak jedná a jak se duchovně vyvíjí. Dokonce i bohové, kteří jsou výše než lidé, nejsou zcela prosti vlivu těchto vlastností. • Omezení všech bytostí v materiálním světě: Krišna vysvětluje, že dokud je bytost v materiálním světě, podléhá vlivu těchto vlastností. Pouze překonáním těchto vlastností může člověk dosáhnout osvobození od pout materiálního světa.

18-41

Brahmani, kšatrijové, vaišjové a šúdrové se liší vlastnostmi, které jsou vlastní jejich povaze a které vzešly ze tří vlastností materiální přírody.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že rozdělení společnosti do čtyř skupin neboli stavů – brahmani (kněží a učitelé), kšatrijové (vládci a válečníci), vaišjové (obchodníci a zemědělci) a šúdrové (dělníci a služebníci) – není umělé, ale spíše je založeno na vlastnostech každé skupiny, které vyplývají ze tří vlastností materiální přírody. Každá skupina má své přirozené sklony a povinnosti, které odpovídají její vnitřní podstatě.

18-42

Mír, sebekontrola, askeze, čistota, trpělivost, poctivost, znalosti, moudrost a zbožnost – to jsou vlastnosti přírody, které jsou vlastní práci brahmanů.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vyjmenovává vlastnosti, které jsou vlastní brahmanům – duchovní a intelektuální skupině společnosti. Povinností brahmanů je studovat svatá písma, provádět náboženské rituály, poskytovat duchovní vedení a žít v souladu s vysokými morálními principy.

18-43

Hrdinství, síla, odhodlání, dovednost, odvaha v boji, štědrost a schopnost vládnout jsou přirozené vlastnosti a povinnosti kšatrijů.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje vlastnosti a povinnosti kšatrijů (vládců a válečníků), které vyplývají z jejich povahy. Tyto povinnosti jsou založeny na odvaze, síle a vůdcovských schopnostech, které jsou nezbytné pro ochranu společnosti a udržování spravedlnosti. • Hrdinství a síla: Kšatrijové musí být hrdinní a odvážní, aby chránili společnost a bojovali za spravedlnost. Měli by být obdařeni fyzickou a duševní silou, která jim umožňuje vydržet těžkosti. • Odhodlání a dovednost: Kšatrijové musí být odhodláni a dovední, aby přijímali rychlá a moudrá rozhodnutí jak v boji, tak ve správě společnosti. Tato vlastnost je zásadní pro úspěšné vedení a ochranu společnosti. • Odvaha v boji: Kšatrijové nikdy nesmí utéct z boje, měli by být připraveni čelit nepříteli a bránit spravedlnost i za cenu vlastního života. Odvaha a odhodlání jsou zásadní v jejich charakteru. • Štědrost a schopnost vládnout: Kšatrijové by měli být štědří, měli by se dělit o své zdroje s ostatními a pečovat o blaho společnosti. Měli by mít také vůdcovské schopnosti, protože vedou a chrání společnost se spravedlností a moudrostí.

18-44

Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozená práce vaišjů a šúdrové mají přirozeně vykonávat fyzickou práci a sloužit druhým.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna uvádí povinnosti vaišjů a šúdrů. Vaišjové se zabývají zemědělstvím, ochranou krav a obchodem, čímž se starají o ekonomickou prosperitu společnosti. Šúdrové vykonávají fyzickou práci a slouží ostatním, poskytují praktickou podporu a pomoc. Tyto povinnosti odpovídají přirozeným sklonům a schopnostem každé skupiny.

18-45

Když je člověk oddaný svým povinnostem, dosáhne dokonalosti. Nyní ode Mne poslouchej, jak lze dosáhnout dokonalosti vykonáváním svých činů.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že dokonalosti a duchovního rozvoje je dosaženo vykonáváním svých povinností s oddaností a odhodláním. Člověk se má věnovat svým povinnostem a pracovat v souladu se svou povahou, aby dosáhl dokonalosti, a že jakákoli práce, pokud je vykonávána s odpovědností a pílí, může vést k duchovnímu růstu. • Oddanost svým povinnostem: Každý člověk může dosáhnout dokonalosti, pokud se plně oddá svým činům a povinnostem. To znamená, že jakákoli práce, pokud je vykonávána s odpovědností a pílí, může vést k duchovnímu růstu. • Dosažení dokonalosti: Dokonalost, o které se zde Krišna zmiňuje, neznamená jen materiální úspěch, ale také duchovní růst a vnitřní rozvoj. Když člověk přijme svou roli v životě a vykonává své povinnosti s vědomým přístupem, posouvá se blíže k duchovní dokonalosti. • Poslouchej, jak toho dosáhnout: Krišna naznačuje, že existuje způsob, jak dosáhnout dokonalosti skrze svou práci, a chystá se vysvětlit, jak je to možné. Tento verš slouží jako úvod k dalším pokynům o tom, jak se každodenní povinnosti mohou stát cestou k duchovnímu růstu.

18-46

Uctíváním Toho, z něhož pocházejí všechny bytosti a který je všudypřítomný, může člověk, plníc svou povinnost, dosáhnout dokonalosti.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna poukazuje na to, že člověk může dosáhnout dokonalosti plněním své povinnosti a uctíváním Boha, z něhož pocházejí všechny bytosti a který je všudypřítomný. To znamená, že vykonáváním svých povinností s uvědoměním, že Bůh je přítomen ve všech činnostech, může člověk dosáhnout duchovní dokonalosti.

18-47

Je lepší plnit svou povinnost, i když nedokonale, než dobře plnit povinnost jiného. Plníc povinnost, která odpovídá vlastní povaze, člověk nikdy nenabude hříchu.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna zdůrazňuje, že je lepší plnit svou povinnost, i když nedokonale, než dobře plnit povinnost někoho jiného. Každý člověk má svou individuální povahu a odpovídající povinnost, a když se člověk drží své cesty, neučiní hřích, tj. nejedná v rozporu se svou podstatou a Boží vůlí.

18-48

V každé činnosti jsou nedostatky, stejně jako oheň zakrývá dým. Proto, ó synu Kuntí, nikdo by neměl opouštět práci, která odpovídá jeho vrozené povaze, i když má tato práce nedostatky.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, že v každé činnosti, i v té nejlepší, jsou své nedostatky, stejně jako oheň vždy doprovází dým. Proto by nikdo neměl opouštět práci, která odpovídá jeho vrozené povaze, i když má tato práce nedostatky, protože důležité je plnit svou povinnost v souladu se svou povahou, a ne hledat ideální, ale nedokonalou činnost.

18-49

Ten, kdo se dokáže ovládat, se osvobodil od lpění a nebere v úvahu materiální výhody, může se zříci všeho a dosáhnout nejvyššího stupně dokonalosti – svobody od následků činů.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje cestu k nejvyššímu stupni dokonalosti – svobodě od následků činů neboli karmy. Ten, kdo se dokáže ovládat, se osvobodil od lpění na materiálních požitcích a touhách, může se zříci všeho, tj. egoistického jednání, a dosáhnout tohoto stavu, a že takové zříkání se není pasivita, ale spíše vědomé jednání bez lpění na výsledku.

18-50

Ó, synu Kuntí, poznej ode Mne, jak lze dosažením této dokonalosti dospět k Nejvyšší Pravdě, k Božskému vědomí, což je nejvyšší cesta poznání – to ti teď stručně vyložím.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vyzývá Ardžunu, aby se dozvěděl, jak lze dosažením výše popsaného stupně dokonalosti dospět k Nejvyšší Pravdě, k Božskému vědomí. Stručně vyloží o této nejvyšší cestě poznání, která vede k duchovnímu osvobození a jednotě s Božstvím.

18-51

Očišťováním svého rozumu a rozhodným ovládáním mysli, zříkáním se uspokojování smyslů, osvobozováním se od lpění a nenávisti.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna začíná vysvětlovat cestu k dosažení Božského vědomí. Ta začíná očišťováním rozumu od mylných představ a lpění, s rozhodným ovládáním mysli, zříkáním se uspokojování smyslů, které poutá duši k hmotnému světu, a osvobozováním se od lpění a nenávisti, což jsou projevy dualistického, egoistického vědomí.

18-52

Životem v ústraní, střídmým jídlem, ovládáním těla, mysli a řeči, neustálým ponořením do rozjímání, bytím ve stavu nelpění.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna pokračuje ve vysvětlování cesty k dosažení Božského vědomí. To zahrnuje život v ústraní, aby se předešlo zbytečným rušivým vlivům, střídmé jídlo, ovládání těla, mysli a řeči, neustálé ponoření do duchovního rozjímání a udržování stavu nelpění, což znamená svobodu od hmotných tužeb a pout.

18-53

A osvobozením se od falešného ega, falešné moci, falešné pýchy, chtíče, hněvu, přijímání nepravých věcí, od pocitu vlastnictví, od lži, stáváním se klidným – takový člověk nepochybně postoupil na úroveň sebeuvědomění.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna dokončuje vysvětlování vlastností a stavů, které jsou nutné k dosažení Božského vědomí. Člověk se musí osvobodit od falešného ega, falešné moci a pýchy, od chtíče, hněvu a mylného přijímání hmotných věcí. Musí se osvobodit od pocitu vlastnictví a stát se klidným. Takový člověk nepochybně postoupil na úroveň uvědomění si sebe jako věčné, duchovní duše.

18-54

Ten, kdo se nachází v tomto transcendentálním stavu, okamžitě dosáhne Nejvyšší Pravdy. Nikdy se nermoutí a netouží po ničem získat. Je stejně nakloněn všem živým bytostem. V tomto stavu dosahuje čisté duchovní služby Mně.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna popisuje stav, kterého dosahuje člověk, který postoupil na transcendentální úroveň. Okamžitě dosáhne Nejvyšší Pravdy, tj. Božského vědomí, nikdy se nermoutí a netouží po ničem získat, protože je plně spokojen v duchovní existenci, a je stejně nakloněn všem živým bytostem, protože v nich vidí duchovní jiskru. V tomto stavu dosahuje čisté duchovní služby Bohu, což je nejvyšší cíl duchovního života.

18-55

Mne jako Nejvyšší Osobu lze poznat jedině duchovní službou. Když si Mě člověk díky takové oddanosti plně uvědomí, může vstoupit do Božského království.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna zdůrazňuje, že Jeho jako Nejvyšší Osobu lze poznat jedině oddanou duchovní službou, což je cesta lásky a odevzdání. Díky takové oddanosti a službě si člověk plně uvědomí Krišnu a může vstoupit do Božského království, tj. dosáhnout duchovního osvobození a jednoty s Bohem.

18-56

Ačkoli je Můj čistý ctitel zapojen do nejrůznějších činností, v Mé ochraně, s Mou milostí dosáhne věčného a nezničitelného příbytku.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna ujišťuje, že i když je Jeho čistý ctitel zapojen do nejrůznějších světských činností, s Krišnovou ochranou a milostí dosáhne věčného a nezničitelného duchovního příbytku. To znamená, že pravá duchovní služba a spoléhání se na Boha umožňuje dosáhnout osvobození bez ohledu na vnější činnosti.

18-57

Ve všech činnostech prostě spoléhej na Mne a vždy jednej v Mé ochraně. V takové oddané službě si buď Mě plně vědom.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vyzývá Ardžunu a všechny lidi, aby plně spoléhali na Něho ve všech činnostech a vždy jednali v Jeho ochraně, tj. s vědomím, že Bůh je pravý vykonavatel a poživatel všech činností. Taková oddaná služba znamená úplné uvědomění si Boha a jednání v souladu s Jeho vůlí.

18-58

Pokud si Mě uvědomíš, s Mou milostí překonáš všechny překážky omezené existence. Nicméně, pokud nebudeš jednat s takovým vědomím, ale s falešným egem, neposlouchaje Mě, budeš ztracen.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna jasně poukazuje na následky, které vznikají, pokud si člověk uvědomuje Boha nebo jedná v souladu s falešným egem. Pokud si člověk uvědomuje Krišnu a jedná s oddaností Jemu, pak s Krišnovou milostí překoná všechny překážky omezené, hmotné existence, ale pokud člověk jedná s falešným egem, neposlouchaje Krišnovy pokyny, bude ztracen, tj. zůstane v moci utrpení hmotného světa.

18-59

Pokud nepřijmeš Mé pokyny a nebudeš bojovat, pak se zachováš nesprávně. Svou přirozeností budeš zatažen do boje.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna varuje Ardžunu, že odmítne-li se řídit Krišnovými pokyny a nezúčastní-li se bitvy, zachová se nesprávně. Ardžunova povaha kšatriji (válečníka) ho tak jako tak donutí zapojit se do boje, protože takový je jeho úkol a osud, a že odmítnutím svého úkolu se Ardžuna dostane do rozporu se svou přirozeností a Božskou vůlí.

18-60

Ó, synu Kuntí (Ardžuno)! Jsi svázán svou povahou a povinnostmi. I když je nyní kvůli iluzi nechceš plnit, nakonec je uděláš, i proti své vůli.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vysvětluje, jak lidská povaha a charakter určí jeho chování bez ohledu na jeho touhy a iluze. Ardžuna je svázán svou povahou a povinnostmi jako kšatrija, a i když je nyní kvůli iluzi nechce plnit, nakonec je udělá, i proti své vůli, protože taková je jeho vrozená povaha. • Svázán svou povahou: Lidský charakter, přirozené vlastnosti a schopnosti vycházejí z jeho povahy, která se utvářela během mnoha životních cyklů. Každý člověk je určen svými charakterovými rysy, které určují jeho činnost a povinnosti v tomto životě. • Činnost je nevyhnutelná: Člověk je svázán svými povinnostmi a činy, které vyplývají z jeho charakteru a povahy. Nemůže se jich zcela zříci, protože jsou nevyhnutelné. I když se člověk snaží vyhnout svým povinnostem, jeho povaha ho nakonec donutí jednat. • Iluze a neochota: Iluze je stav mysli, kdy člověk nechápe skutečnou realitu. Ardžunovy pochybnosti a neochota bojovat pramení z jeho zmatku a iluze. Nicméně ani v tomto stavu se nemůže vyhnout své povinnosti. • Činnost proti své vůli: I když člověk neochotně odmítá plnit své povinnosti, jeho povaha a osud ho nakonec donutí jednat v souladu se svými povinnostmi. Příroda je silnější než lidská vůle a ta určí jeho jednání.

18-61

Nejvyšší Pán všech sídlí v srdci každého, ó Ardžuno, a řídí chování všech bytostí, které se nacházejí v mechanismu hmoty.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna odhaluje, že Nejvyšší Pán všech, Bůh, sídlí v srdci každého jako Nejvyšší Duše a řídí chování všech živých bytostí, které se nacházejí v hmotném světě. Živé bytosti jsou jako loutky v mechanismu hmotné přírody a Bůh je ten, kdo řídí a určuje jejich osudy.

18-62

Ó, potomku Bhárata, odevzdej se Mu plně. Jeho milostí dosáhneš transcendentálního míru a nejvyššího, věčného útočiště.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna vyzývá Ardžunu, aby se plně odevzdal Bohu, který sídlí v jeho srdci. S Boží milostí bude Ardžuna moci dosáhnout transcendentálního míru, který je prostý utrpení hmotného světa, a nejvyššího, věčného duchovního útočiště, což je stav duchovního osvobození a naplnění.

18-63

Takto jsem ti vysvětlil poznání, které je ještě tajnější. Zhruba si to promysli a jednej, jak si přeješ.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna dokončuje své učení a odhaluje Ardžunovi poznání, které je ještě tajnější, tj. nejdůležitější a nejzásadnější duchovní poznatky. Vyzývá Ardžunu, aby si pečlivě promyslel vše, co slyšel, a pak jednal v souladu se svou svobodnou vůlí a převzal zodpovědnost za svou volbu.

18-64

Protože jsi Můj velmi drahý přítel, odhalím ti nejtajnější poznání. Poslouchej je ode Mě, protože je to pro tvé dobro.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna ještě jednou zdůrazňuje svou lásku k Ardžunovi a vysvětluje, že Ardžunovi odhalí nejtajnější poznání, které je určeno pro Ardžunovo dobro. Tato láska a starost o Ardžunovu duchovní pohodu je důvodem, proč se Krišna dělí o tak hluboké duchovní poznatky.

18-65

Vždy na Mě mysli, staň se Mým ctitelem, uctívej Mě a skloň se přede Mnou. Tímto způsobem ke Mně určitě dojdeš. Slibuji ti to, protože jsi Můj drahý přítel.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna znovu připomíná Ardžunovi podstatu duchovní služby – vždy myslet na Boha, stát se Jeho ctitelem, uctívat Ho a sklonit se před Ním. Taková duchovní cesta, která je založena na lásce a odevzdání, zaručuje, že člověk dojde k Bohu. Krišna to zvláště zdůrazňuje, protože Ardžuna je Jeho drahý přítel.

18-66

Zanech všech ostatních povinností a hledej útočiště pouze u Mě. Já tě osvobodím od všech hříchů, proto se netrap a neboj se.

Vysvětlení: Tento verš je Krišnovým hlavním pokynem a výzvou k naprosté oddanosti a odevzdání se Bohu: • Zanech všech povinností: Krišna vyzývá Ardžunu, aby se osvobodil od všech povinností, které souvisejí se společenskými a náboženskými normami. Neznamená to ignorovat morální principy, ale vyzývá k tomu, aby se přestal ztotožňovat s vnějšími povinnostmi a plně zasvětil svůj život Bohu. V originále použité slovo je „dharmy“, které neznamená jen povinnosti, ale také náboženství, spravedlnost a další principy. Proto by se tato fráze dala přeložit i jako „Zanech všech forem náboženství“ nebo „Zanech všech ostatních forem spravedlnosti“. To by pomohlo lépe pochopit hlubší smysl věty, která vyzývá k naprosté oddanosti Bohu, přesahující vnější rituály a společenské normy. • Hledej útočiště pouze u Mě: Krišna vyzývá Ardžunu a všechny následovníky, aby se zasvětili jen Bohu. To znamená naprostou oddanost, důvěru a spolehnutí se na Boží vedení. Člověk se už nemusí trápit svými povinnostmi nebo obtížemi, pokud plně důvěřuje Bohu a řídí se Jeho pokyny. • Já tě osvobodím od všech hříchů: Krišna slibuje, že pokud se člověk odevzdá Bohu, Bůh ho osvobodí od všech hříchů a následků. To znamená, že spolehnutí se na Boha očišťuje lidské jednání a duchovně ho osvobozuje od hmotného utrpení a lpění. • Neboj se: Krišna utěšuje Ardžunu a všechny následovníky, aby se netrápili ani nebáli. Naprostá oddanost Bohu dává mír a bezpečí, protože Bůh je vždy přítomen a chrání ty, kteří se na Něj spoléhají.

18-67

Toto tajné poznání se nesmí vysvětlovat těm, kdo se neoddali askezi, nejsou oddaní, nezabývají se duchovní službou, anebo těm, kdo Mi závidí.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna uvádí, komu se nesmí vysvětlovat toto hluboce duchovní a tajné poznání. Není určeno těm, kdo se neoddali duchovní praxi (askezi), kdo nejsou oddaní Bohu, nezabývají se duchovní službou nebo závidí Bohu a duchovně rozvinutým lidem, a že toto poznání má být předáváno pouze těm, kdo jsou připraveni ho přijmout s otevřeným srdcem a myslí.

18-68

Tomu, kdo učí toto nejvyšší tajemství Mým ctitelům, je zaručena čistá duchovní služba a nakonec se jistě vrátí ke Mně.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna slibuje, že ten, kdo učí toto nejvyšší tajemství, tj. učení Bhagavadgíty, Jeho věrné, jistě dosáhne čisté duchovní služby a nakonec se vrátí k Bohu, do duchovního světa. Tato služba, šíření duchovního poznání, je velmi vysoce ceněna a vede k duchovnímu osvobození.

18-69

V tomto světě není služebníka, který by Mi byl dražší než on, a nikdy nebude nikdo dražší.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna znovu zdůrazňuje, jak moc si váží těch, kteří šíří duchovní poznání. V tomto světě není služebníka, který by Mu byl dražší než ten, kdo učí učení Bhagavadgíty ostatní, a Krišna prohlašuje, že nikdy nebude nikdo, kdo by Mu byl milejší než takový člověk.

18-70

A prohlašuji, že ten, kdo bude studovat tento náš svatý rozhovor, Mě bude uctívat svým rozumem.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna prohlašuje, že ten, kdo bude studovat tento svatý rozhovor, tj. Bhagavadgítu, Ho bude uctívat svým rozumem. Studium Bhagavadgíty je formou duchovního uctívání, která umožňuje člověku přiblížit se k Bohu pomocí rozumu a porozumění, a že tato činnost je na duchovní cestě velmi vysoce ceněna.

18-71

A ten, kdo bude naslouchat s vírou a bez závisti, se osvobodí od následků hříchů a dosáhne příznivých planet, kde sídlí spravedliví.

Vysvětlení: V tomto verši Krišna zdůrazňuje význam víry a otevřenosti při naslouchání učení Bhagavadgíty. Člověk, který bude naslouchat tomuto učení s vírou a bez závisti, se osvobodí od následků svých předchozích hříchů a dosáhne příznivých planet, kde sídlí spravedlivé a duchovně rozvinuté duše, a že i pouhé naslouchání s otevřeným srdcem může přinést velký duchovní prospěch.

18-72

Ó Pártho, ó dobyvateli bohatství, naslouchal jsi Mi pozorně? A byly tvé nevědomosti a bludy nyní rozptýleny?

Vysvětlení: V tomto verši klade Krišna Ardžunovi kontrolní otázku, aby se ujistil, že Ardžuna pozorně naslouchal a porozuměl celému učení. Ptá se, zda byly Ardžunovy nevědomosti a bludy rozptýleny, tj. zda se Ardžuna zbavil svých pochybností a získal jasné duchovní porozumění.

18-73

Ardžuna pravil: Můj zmatek zmizel a s Tvou milostí jsem znovu nabyl paměť, ó Ačjuto (Krišno). Nyní jsem bez pochybností a jsem připraven splnit Tvé pokyny.

Vysvětlení: Tento verš demonstruje, jak duchovní učení dokáže rozptýlit zmatek a pochybnosti, pokud člověk naslouchá s vírou a otevřenou myslí. Ardžuna potvrzuje, že jeho zmatek zmizel, že znovu nabyl paměť a že nyní, díky Krišnově milosti, je bez pochybností a připraven splnit Krišnovy pokyny. Duchovní probuzení vždy přichází s pomocí Božské milosti, a když je člověk bez pochybností, může jednat sebevědomě a cílevědomě.

18-74

Saňdžaja pravil: Tak jsem slyšel tento podivuhodný rozhovor mezi dvěma vznešenými dušemi – Vásudévou (Krišnou) a Párthou (Ardžunou). A tak podivuhodné jsou Krišnovy zprávy, že se mi ježí vlasy.

Vysvětlení: V tomto verši Saňdžaja, který je vypravěčem, vyjadřuje svou bázeň a obdiv nad právě slyšeným rozhovorem mezi Krišnou a Ardžunou. Tento rozhovor byl natolik podivuhodný a duchovně povznášející, že se mu ježí vlasy, tj. prožívá hluboké duchovní pohnutí, a že tento verš ukazuje silný dopad učení Bhagavadgíty na posluchače.

18-75

S milostí Vjásadévy jsem slyšel toto nejtajemnější a transcendentální učení přímo od pána duchovní moudrosti Krišny, který je sám vyložil Ardžunovi.

Vysvětlení: V tomto verši Saňdžaja vyjadřuje vděčnost Vjásadévovi, který svými duchovními silami umožnil Saňdžajovi slyšet toto nejtajemnější a transcendentální učení, které Krišna, pán duchovní moudrosti, sám vyložil Ardžunovi. Saňdžaja si uvědomuje, že jde o jedinečnou příležitost slyšet Božské zjevení přímo z Božích úst.

18-76

Ó vládce, znovu a znovu si připomínaje tento podivuhodný a svatý rozhovor mezi Krišnou a Ardžunou, jásám a každým okamžikem jsem pohnut.

Vysvětlení: V tomto verši Saňdžaja vyjadřuje své hluboké emoce, které prožívá, když si připomíná podivuhodný a svatý rozhovor mezi Krišnou a Ardžunou. Pokaždé, když si tento rozhovor připomene, jásá a prožívá duchovní pohnutí, a že to ukazuje, že učení Bhagavadgíty má dlouhodobý a silný dopad na vědomí posluchače.

18-77

Ó vládce, když si vzpomenu na Krišnův podivuhodný zjev, naplní mě ještě větší úžas a opět se raduji.

Vysvětlení: V tomto verši si Saňdžaja připomíná nejen obsah rozhovoru, ale i Krišnův podivuhodný kosmický zjev, který Krišna odhalil Ardžunovi. Tato vzpomínka vyvolává v Saňdžajovi ještě větší úžas a duchovní radost, a že to svědčí o majestátnosti a kráse Krišnova božského projevu, který zanechává na pozorovatele nesmazatelný dojem.

18-78

Kdekoli se nachází Krišna, Pán všech duchovních učitelů, a kdekoli se nachází Ardžuna, vznešený lučištník, tam zajisté bude i moc, vítězství, neobyčejná síla a morálka. Takový je můj názor.

Vysvětlení: V tomto verši Saňdžaja vyjadřuje své přesvědčení, že všude, kde se nachází Krišna, Pán všech duchovních učitelů, a Ardžuna, vznešený lučištník, tam zajisté bude i moc, vítězství, neobyčejná síla a morálka. To znamená, že božská přítomnost a věrné následování duchovních principů zaručuje prosperitu a spravedlnost, a že tento verš uzavírá Bhagavadgítu s přesvědčením o vítězství Boží moci a spravedlnosti.